V Německu padla letos hranice 900 tisíc příchozích migrantů

V Německu bylo letos zaregistrováno už přes 900 tisíc migrantů. Spolková vláda sice ještě nedávno odhadovala, že do země letos vstoupí kolem 800 tisíc uprchlíků, někteří čelní politici ale upozorňovali, že nově příchozích uprchlíků bude kolem milionu.

„Počet 900 000 byl v celonárodním registračním systému překročen v noci na dnešek,“ oznámil mluvčí bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna. Německo je hlavní cílovou zemí pro uprchlíky, kteří nyní v nebývalém množství přicházejí do Evropské unie především z Blízkého východu a severní Afriky.

Kancléřka Angela Merkelová na sjezdu bavorské CSU odmítla požadavek této sesterské strany, aby Berlín stanovil limit počtu uprchlíků, které je ochoten přijmout příští rok. Merkelová chce dosáhnout snížení počtu uprchlíků prostřednictvím mezinárodního řešení a „megavýzva" se podle ní musí řešit tak, aby Evropská unie neutrpěla trvalé škody.

Uprchlíci se snaží překonat řecko-makedonskou hranici
Zdroj: Alexandros Avramidis/Reuters

Napětí na řecko-makedonské hranici: Tisíce lidí žádají průchod dál do Evropy

Napjatá situace panuje na hlavním hraničním přechodu mezi Řeckem a Makedonií, kde se policie snaží zatlačit zpět do Řecka tisíce migrantů. Makedonie začala ve čtvrtek povolovat přechod přes svoje území jen uprchlíkům ze Sýrie, Afghánistánu a z Iráku. Všichni ostatní migranti jsou vraceni zpět. Několika stovkám Syřanů, Afghánců a Iráčanů bylo ráno
dovoleno do Makedonie vstoupit, následně ale policie příliv migrantů zastavila, aby hranice a její okolí nebyly přeplněné.

Jakmile uprchlíci přejdou hranici, směřují na železniční zastávku ve městě Gevgelija, odkud míří dál přes Srbsko do bohatších zemí západní a severní Evropy.

Na řecké straně hranice u vesnice Idomeni zůstává asi 3000 lidí, včetně 1000 Íránců a migrantů ze severu Afriky, které Makedonci do země nevpouštějí. Migranti na protest zablokovali železniční trať spojující Řecko s Makedonií. Za poslední den kvůli tomu z oblasti neodjelo do sousední země již deset vlaků.

Uprchlíci na řecko-makedonské hranici
Zdroj: Reuters/Ognen Teofilovski

„Jsem tady už dva dny,“ uvedl jeden z íránských migrantů. „Chci ke své rodině v Anglii, čekají na mě,“ dodal. „My Íránci snad nejsme lidé? Jak to, že nás Němci přijímají a tito lidé (Makedonci) nikoli? Jsem křesťan a ve své zemi čelím pronásledování,“ doplnil ho jiný z íránských mužů.

Makedonský premiér Nikola Gruevski během návštěvy Budapešti požádal Evropskou unii o pomoc se zvládáním migrační vlny. „Makedonie se nemůže stát nárazníkovou zónou mezi Řeckem a ostatními částmi EU,“ řekl Gruevski. „Obáváme se toho, že migranti, kteří nebudou vpuštěni do západní Evropy, uváznou u nás. To sami nedokážeme zvládnout, potřebujeme pomoc EU,“ dodal.

Migranti na norsko-ruské hranici
Zdroj: Cornelius Poppe/Reuters

Norsko a Dánsko zpřísnily pravidla pro žadatele o azyl

V Norsku začala v pátek platit nová, přísnější pravidla týkající se žadatelů a azyl. Země teď bude mít možnost rychleji odmítnout žádosti o azyl ze strany uprchlíků, kteří dříve pobývali v Rusku, protože to je považováno za bezpečnou zemi.

Striktnější znění azylových zákonů navrhla menšinová vládní koalice teprve minulý týden. Parlament úpravy projednal ve zrychleném řízení a schválil je ve čtvrtek. Nová pravidla mají platit dva roky.

Norsko, které má 5,2 milionu obyvatel, čelí rekordnímu přílivu žadatelů o azyl. Od počátku roku jich bylo 29 000, z toho 2500 jen během posledního týdne. Velký tlak uprchlíků hlásí Oslo také na arktické hranici s Ruskem, kudy letos do země přišly 4000 lidí, loni to přitom byla jen desítka osob.

Také dánský parlament schválil balíček třinácti legislativních změn, které dále zpřísňují azylovou politiku severské země. Norma obsahuje řadu kontroverzních opatření. Například zadržení cizinci už nebudou mít právo být do 72 hodin propuštěni, nebo být předvedeni před soudce. Místo toho mohou být zadržováni po blíže nespecifikovanou dobu, po kterou si policie může ověřovat jejich totožnost.

Pokud bude uchazeč o azyl odmítnut, mohou jej úřady častěji zadržovat v zájmu urychlení jeho vycestování. Vyhoštění odmítnutých uprchlíků má být uskutečněno do jednoho týdne, místo dosavadních dvou. Zvlášť sporný je návrh, že uprchlíkům mohou být odnímány jejich cennosti, z jejichž prodeje mají být hrazeny náklady na jejich ubytování a další výdaje. Přistěhování rodiny úřady uprchlíkům umožní až po třech letech místo dosavadního jednoho roku.

Kromě azylového zákona byl novelizován také zákon o policii. Od příštího roku budou registrovány poznávací značky všech automobilů, které překročí dánské hranice. Policie bude smět mimo jiné na dánské hranici zastavovat vlaky, autobusy a přívozy, pokud to bude nutné k zachování veřejného pořádku.

Dánsko letos očekává asi 15 000 žadatelů o azyl. Kodaň již v létě žadatelům o azyl výrazně snížila finanční podporu a už její dosavadní azylová politika byla považována za jednu z nejpřísnějších v Evropě.