Německá armáda by měla pomoci Francii v boji proti radikálům z Islámského státu (IS) přímo na Blízkém východě. V reakci na sérii teroristických atentátů v Paříži to píší německé deníky. Podle bulvárního listu Bild v Německu stoupá připravenost k bojovému zásahu proti IS. Svaz vojáků v záloze už měl vyzvat k přijetí nové vojenské strategie pro území Sýrie a Iráku.
Bojujme po boku Francie proti Islámskému státu, vyzvaly Berlín německé listy
Francie začala koncem září bombardovat pozice radikálů v Sýrii, a to po boku mezinárodní koalice vedené Spojenými státy. „Budeme útočit, kdykoli bude v sázce naše národní bezpečnost,“ uvedl tehdy úřad francouzského prezidenta.
Podle německého tisku je nutné, aby se ke koalici přidalo i Německo. „Francie dosud byla v Evropě ve své válce proti teroru téměř osamocená. Po útocích vyvstává otázka, zda by vyjádření solidarity od evropských partnerů neměla jít dál než jen ke slovním vyjádřením,“ uvádí deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Po útocích z 11. září 2001 se Německo rozhodlo, že musí svou bezpečnost bránit i pod Hindúkušem. Nyní si musí položit otázku, zda není nutné bránit bezpečnost Evropy na syrské půdě - po boku Francie.
Francie by mohla požádat o pomoc NATO, píše Spiegel
Server Spiegel Online ve svém komentáři konstatuje, že situace po atentátech v Paříži je velmi podobná té po útocích na Světové obchodní středisko v New Yorku v roce 2001. Podle serveru by tak Francie mohla požádat NATO o vojenskou podporu v boji proti IS, stejně jako to udělaly Spojené státy v boji proti hnutí Taliban.
„I kdyby nepřišla žádost o pomoc NATO, mohly by útoky v Paříži vést k zapojení německé armády do boje proti IS,“ píše deník Bild.
Berlíňané uctili památku obětí pařížských útoků
Německé listy: Běženci prchají před stejnými útoky, jaké zažila Paříž
Přestože noviny mluví o tom, že Německo musí v souvislosti s atentáty v Paříži ukázat i svou tvrdou tvář, upozorňují zároveň, že se hněv nesmí obracet proti běžencům, kteří do země přicházejí. „Debata o tom, jestli představuje velmi liberální přistěhovalecká praxe pro Německo i bezpečnostní riziko, je samozřejmě zcela legitimní,“ napsal deník Süddeutsche Zeitung.
„Pokud ale někdo nepřímo spojuje uprchlíky s atentáty v Paříži nebo je dokonce označuje za příčinu těch útoků, nemá pravdu a jen podněcuje lidi proti běžencům. Mnozí uprchlíci ze Sýrie a z Iráku jsou oběťmi lidí, kteří jsou spřízněni se zločinci, kteří v Paříži vraždili,“ dodává list.
Při pátečních útocích v Paříži zahynulo 129 lidí a další stovky byly zraněny. Přihlásil se k nim IS. V současné době probíhá identifikace obětí i teroristů. V souvislosti s atentáty se zatýká i v Belgii.
obrázek
Slepý terorismus
Podle sociologa Farhada Khosrokhavara se nejnovější útoky lišily od předchozích tím, že byly poprvé sebevražedné a cílily na anonymní dav. V minulosti chtěli teroristé zasáhnout například členy židovské komunity nebo údajné hanobitele islámu, jako tomu bylo při lednovém útoku na redakci satirického časopisu Charlie Hebdo.
„Teď máme před sebou slepý terorismus, neboť specifické cíle jsou chráněny, takže méně dostupné. Páteční útoky byly provedeny podobně jako atentáty v Madridu v roce 2004 nebo v londýnském metru v roce 2005, což byly sebevražedné akce,“ řekl Khosrokhavar francouzskému listu La Libération.
Radikální skupiny v Sýrii a Iráku mají dostatek lidí ochotných k sebevražedným akcím. V západních zemích tito dobrovolníci pocházejí z velmi malých skupinek stejně smýšlejících lidí. Jakmile je policie odhalí, snaží se je rozbít. Vůdci těchto skupin alespoň krátce odjedou k výcviku do ciziny. Pachatelé minulých atentátů prošli mimo jiné Pákistánem, Sýrií a Jemenem.