Švédsko kvůli migrantům zavádí hraniční kontroly

Švédsko kvůli uprchlické krizi zavádí dočasné hraniční kontroly. Platit budou od čtvrtečního poledne na mostě přes průliv Öresund mezi Dánskem a Švédskem a také v přístavních terminálech trajektů připlouvajících z Dánska a Německa. Jak upřesnil ministr vnitra Anders Ygeman, kontroly mají prozatím platit deset dní s možností prodloužení o dalších dvacet dní. Švédsko je vedle Německa jednou ze zemí, kam běženci nejčastěji směřují.

Podle médií zavedení kontrol požadoval přistěhovalecký úřad. Švédsko se tak připojí k několika zemím schengenského systému volného pohybu osob, které se pod tlakem uprchlické krize rozhodly dočasně hranice opět kontrolovat. Stejné rozhodnutí učinily například Německo, Rakousko či Nizozemsko. Ostrahu hranic posílila i Česká republika.

Ygeman zdůraznil, že Stockholm se rozhodl tento krok učinit, aby země opět zavedla pořádek do svého azylového systému a zároveň vyslala jasný signál EU. „Švédsko je země, která na sebe v uprchlické krizi bere největší odpovědnost. Ostatní země musejí rovněž přijmout svůj díl odpovědnosti," řekl ministr. Migranti se podle něj budou muset na hranicích rozhodnout, zda ve Švédsku požádají o azyl, v opačném případě do země nebudou smět. Nové opatření by mělo zabránit v průchodu Švédskem těm migrantům, kteří se chtějí dostat do Norska a do Finska.

Švédsko patří spolu s Německem ke státům, které přijímají nejvíce migrantů. Do země, která má zhruba 9,8 milionu obyvatel, již od začátku roku dorazilo celkem 122 tisíc běženců. Švédský migrační úřad odhaduje, že jich do země letos přijde až 190 tisíc.

Finsko odmítne až dvě třetiny uchazečů o azyl

Finský ministr vnitra Petteri Orpo prohlásil, že Finsko odmítne zhruba dvě třetiny uchazečů o azyl, kteří do země nepřicházejí kvůli válce či pronásledování ve své vlasti, ale v touze zajistit si vyšší životní úroveň. Do této severské země už letos přišlo více než 27 tisíc žadatelů o azyl, celkem jich do konce roku Helsinky očekávají až 35 tisíc.

Orpo má obavy, že nynější krize může zapříčinit rozpad schengenského prostoru volného pohybu osob. Svůj díl na tom podle něj budou mít jisté země, které činí „sobecká rozhodnutí“. Žádné státy nejmenoval, jen řekl, že je to viditelné například na východě Balkánu.

Orpo dále upozornil, že Finsku se akutně nedostává volných kapacit na ubytování běženců, proto bude muset přikročit k jejich umístění do stanů či přepravních kontejnerů. Podobné opatření oznámilo i sousední Švédsko, odkud někteří migranti pokračují do Finska. Orpo se domnívá, že na jihu Švédska by měl vzniknout takzvaný unijní hotspot, tedy evropské registrační středisko. Vznik takových zařízení chystá EU v Řecku a v Itálii.

Letos už ve Finsku požádalo o azyl kolem 27 400 lidí. Za celý loňský rok se ochrany v této pětapůlmilionové zemi dožadovalo 3650 lidí.