Uprchlická krize posiluje německou pravici. Podle nejnovějšího průzkumu společnosti Insa by populistickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) poprvé volila desetina Němců. Strany vládní koalice (konzervativní blok CDU/CSU a sociální demokracie SPD) naopak mírně oslabily a jejich preference jsou nejnižší od voleb před dvěma lety.
Německá pravice díky migrační krizi posiluje
Pravicová AfD byla původně proti společné evropské měně. Tuto kritiku vyměnila za odpor proti vládní migrační politice a v průzkumech jí to poprvé vyneslo dvouciferný výsledek. „Pokud vláda nedokáže zajistit vnitřní a vnější bezpečnost země, pak musí skončit,“ říká místopředseda strany Alexander Gauland.
Německá vláda se všemi silami snaží zvládnout a redukovat příchod bezprecedentního počtu migrantů. Její pozici ale oslabují vnitřní spory, které se dostávají na veřejnost. O tom, jaká opatření přijmout, stále panují neshody nejen mezi jednotlivými koaličními stranami, ale i uvnitř samotné CDU kancléřky Angely Merkelové. Dohady trvají hlavně kolem návrhu ministra vnitra omezit paušální udělování uprchlického statusu běžencům ze Sýrie a jejich možnost přivézt pak do Německa své rodiny.
„V těchto krizových situacích je to nejhloupější – i politicky nejhloupější – se rozdělovat. To je pro pravicové populisty a další stojící na jejich straně základ pro argument: To nezvládnou, to nedokážou,“ poznamenal politolog Hajo Funke.
Události: Německá pravice posiluje (zdroj: ČT24)
Německé volební preference
I přes vnitřní spory mají strany vládní koalice stále výraznou nadpoloviční většinu. Nejvíc preferencí na jejich úkor ale přibývá právě AfD. „To pro AfD může být i problém. Protestní voliči, kteří tvrdí, že jsou nespokojeni s uprchlickou krizí a vybírají si AfD na úkor Merkelové, nechtějí mít nic společného s opravdu krajně pravicovou stranou,“ říká politolog Carsten Koschmieder. AfD se kvůli vnitřním sporům o směřování strany už jednou rozštěpila - letos v létě. Pokud by se ale volby konaly teď, pak ti, kdo vsadili na protiimigrační kartu, by se s ní poprvé dostali do spolkového parlamentu.
Demonstrace stoupenců AfD
Preference opozičních stran jsou přitom dlouhodobě stabilní. Levici podporuje v průzkumech 11 procent Němců, Zelené deset procent, neparlamentní Svobodná demokratická strana (FDP) má nyní podporu šesti procent voličů.
Politologové upozorňují, že AfD si je vědoma skutečnosti, že ji uprchlická krize posiluje, a představitelé strany se ve svých vystoupeních posouvají stále víc směrem k extrémní pravici. Šéf AfD v Durynsku Björn Höcke, který několikrát promluvil na demonstracích hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida), podle politologů vystupuje jako nacionalistický revolucionář a jeho výroky se podobají těm, s nimiž dlouhodobě přichází krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD).
AfD v roce 2013 těsně neprošla do Spolkového sněmu, v následujícím roce však uspěla v evropských volbách i v zemských volbách v Sasku, Durynsku a Braniborsku. Strana původně vystupovala především s ekonomickým programem zaměřeným na kritiku společné evropské měny, po letošním rozkolu ve svém vedení však začala klást větší důraz na společenská témata, především na odpor k přijímání běženců.