Česko a Slovensko letos nepočítají s přebíráním uprchlíků z EU

Události: Česko a Slovensko nepočítají s přejímáním uprchlíků (zdroj: ČT24)

Česká republika ani Slovensko nepočítají s tím, že by v letošním roce přijaly uprchlíky v rámci jejich přerozdělování mezi členskými státy EU. V Bruselu, kde jednali ministři vnitra EU to uvedli zástupci obou zemí, tedy Milan Chovanec a Robert Kaliňák. Návrh závěrů ministerské schůzky přitom uvádí, že země by měly své kapacity pro přijetí prvních uprchlíků oznámit už 16. listopadu. Zdůrazněna v nich je také nutnost posílit vznik hotspotů tak, aby jejich systém pracoval do konce tohoto měsíce.

Kaliňák a Chovanec ovšem upozornili, že systém hotspotů, na kterých má docházet k registraci a identifikaci přicházejících migrantů, nezačal v Řecku fungovat vůbec.

„Naši lidé v Řecku a v Itálii hlásí, že stav je naprosto tristní. V současné době ten systém není funkční,“ poznamenal Chovanec. Přemístění podle něj není možné, protože migranti zatím nejsou v Řecku registrováni.

Chovanec poznamenal, že kritika nefunkčnosti hotspotů a přístupu Řecka a Itálie k nim zněla na jednání od naprosté většiny členských zemí. Podle českého ministra by hotspoty - pokud by měly být funkční - musely mít kapacitu celkem asi 100 000 lidí, které by po dobu registrace mělo být možné omezit na osobní svobodě. 

Slovenského ministra Kaliňáka připravený návrh závěrů překvapil. „Je to mimořádná rada. A nic mimořádného jsem si tam nepřečetl,“ poznamenal. Ti, kdo návrh připravili, se podle něj zatím „nepotkali s realitou“. Také podle něj hotspoty v zásadě stále nefungují. „Na ostrově Lesbos je hotspot schopen odbavit deset migrantů denně,“ upozornil Kaliňák. 

V době, kdy do EU denně přicházejí tisíce lidí, se zatím podařilo v rámci systému přesunout jen několik desítek osob.

Česko by mělo během dvou let přijmout 2691 migrantů

Česko už podle svého ministra vnitra oznámilo, že by v příštím roce mohlo přijmout asi 35 procent - podle Chovance přibližně 900 lidí - z celkového počtu migrantů, které by mělo za dva roky v rámci systému kvót převzít. Česko by mělo do roku 2017 přijmout a rozhodnout o žádosti o azyl celkem 2691 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců. „Ale bude to záviset na tom, zda se podaří systém hotspotů rozběhnout, zda to bude fungovat,“ upozornil Chovanec a připomněl, že Česko může případně z bezpečnostních důvodů také konkrétní osoby odmítnout.

Uprchlíci překračující řecko-makedonskou hranici
Zdroj: Reuters/Ognen Teofilovski

Migranti mají být nyní přerozdělováni jen z Řecka a z Itálie, celkem se program má za dva roky týkat 160 000 osob. Existuje v něm však 54 000 neurčených míst, neboť Maďarsko se odmítlo stát třetí zemí, odkud by mohli být uprchlíci přesunováni jinam.

Registrační centra by měla vznikat na celé balkánské trase

V závěrech bruselské schůzky ministrů vnitra je také možnost, podle které by mohla vzniknout střediska k registraci uprchlíků i v dalších zemích na takzvané balkánské migrační trase – včetně zemí, které nejsou členskými státy EU.

Podle lucemburského ministra zahraničí a pro migraci Jeana Asselborna to neznamená zadržování běženců. Závěry schůzky však tuto možnost připouštějí jako krajní variantu pro případ, že by migranti při registraci odmítali spolupracovat.

V současnosti není od Řecka možné čekat, že dokáže registrovat až deset tisíc migrantů, kteří se nyní každý den na jeho území dostávají, upozornil ministr Lucemburska. Tito lidé pak směřují dál právě přes Balkán, většinou do Rakouska a Německa.

„Měla by existovat střediska v dalších zemích, kde se budou zabývat braním otisků prstů, registrací a kde vyslechnou jejich příběhy, aby bylo jasné, zda splňují podmínky,“ vysvětlil Asselborn. 

Pro Evropskou unii je ale také klíčové dosáhnout dohody o lepší spolupráci s Tureckem, odkud se nyní většina uprchlíků vydává na cestu. Slovenský ministr Robert Kaliňák doufá, že jednání s Ankarou o spolupráci skončí ještě letos, výsledky budou známy například na prosincovém summitu EU a změna postoje Turecka nastane od ledna. 

Česko bude na summitu k migraci žádat ochranu hranic EU

Ministři se sešli jen pár dní před mimořádným summitem EU k migraci, který je na čtvrtek svolán do maltské Valetty.

Česká vláda schválila mandát pro blížící se maltský summit EU k migraci. Prioritami jsou ochrana vnějších hranic a dohody s Afrikou a Tureckem, uvedl státní tajemník pro EU Tomáš Prouza. Summitu se za Českou republiku zúčastní premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Na řecko-makedonské hranici čekají tisíce migrantů

Na řecko-makedonské hranici čekají tisíce migrantů na to, až budou vpuštěni do Makedonie, přes niž míří do západní Evropy. Přetlak u hranic způsobila pětidenní stávka lodní dopravy v Řecku, která skončila v pátek, a která minulý týden prakticky zastavila proud běženců, protože ti uvízli na ostrovech v Egejském moři. Trajekty už od víkendu opět vozí na řeckou pevninu tisíce lidí denně.

Od soboty do pondělního rána překročilo řecko-makedonské hranice více než deset tisíc migrantů. U železničního hraničního přechodu Idomeni/Gevgelija ale přesto čekají tisíce lidí, protože makedonští pohraničníci pouštějí do země postupně jen skupinky čítající zhruba 50 osob.

S uprchlickou krizí pomáhají i Češi

Také Slovinsko na svých hranicích čelí značnému náporu uprchlíků. Proud běženců se do této země přesunul poté, co Maďarsko postavilo plot na hranici se Srbskem a uzavřelo i zelenou hranici s Chorvatskem. Do Slovinska zamíří dvacet českých policistů, kteří tamním kolegům pomohou s hlídáním hranic. Uprchlíkům pomáhá řada českých dobrovolníků. Patnáct z nich teď odletí na desetidenní misi na řecký ostrov Lesbos. Mají pracovat na pobřeží a pomáhat lidem i na moři. Jsou mezi nimi organizátor akce Michal Roth a profesionální potápěčka a záchranářka Marie Šolcová-Kaštanová.

Studio 6: ČR pomáhá při řešení migrační krize (zdroj: ČT24)