Vědci z NASA zjistili, jak Mars přichází o svou atmosféru – zásadní roli v úbytku plynů podle nich hraje sluneční vítr. Atmosféra řídne rychleji v době velkých slunečních bouří. Planeta zřejmě ztratila většinu plynných obalů v době, kdy bylo Slunce mnohem mladší a aktivnější. Tým vědců čerpá data ze sondy MAVEN, která okolo Marsu krouží od září 2014.
NASA: Atmosféru Marsu vysál sluneční vítr, planeta proto ochladla
Před pár miliardami let bylo na Marsu teplo a vlhko. Na rudé planetě se vyskytovaly řeky i oceány. Zdejší klima totiž chránila hustá atmosféra. V současné době je ale Mars suchý a chladný.
Vědci dlouho nemohli záhadu rozluštit, pomohla jim až sonda MAVEN, píše na svém webu CNN. „Hledali jsme vodu a našli jsme ji. Ale když se podíváte na Mars dnes, je to studená, suchá, a vyprahlá planeta. A co se stalo? Mars ztratil svoji atmosféru. Jak se to stalo? Na to se hodí text od Boba Dylana – Odpověď, můj příteli, vane ve větru,“ konstatoval vědec NASA Michael Meyer.
Mars měl hustou, dostatečně teplou atmosféru, aby mohla na planetě téct voda, která je klíčová pro život. Zjištění, co změnilo klima z jednoho, které umožňuje hostit mikroby, ke druhému, jež nikoli, je zásadní na cestě NASA k Marsu.
ANIMACE NASA: Sluneční vítr vysává plyny z atmosféry Marsu (zdroj: YouTube)
Zemi zatím podobný osud nehrozí
Experti z nových měření zjistili, že sluneční vítr – tedy nabité části ze Slunce – připravil Mars o ionty v atmosféře. Rudá planeta přišla o kyslík i oxid uhličitý, které jsou nutné k životu. O ionty přitom přichází i Země, podle NASA ale modré planetě v tuto chvíli podobný osud nehrozí díky magnetickému poli.
Z nových dat vyplývá, že sluneční vítr ubíral Marsu plyny rychlostí asi 100 gramů za vteřinu. „Stejně jako když někdo krade denně pár mincí z pokladny, ztráta je významnější v průběhu času,“ poznamenal hlavní výzkumník z Univerzity v Coloradu Bruce Jakovsky. „Zpozorovali jsme, že atmosféra ubývá během slunečních bouří. Ztráta byla tedy zřejmě větší před miliardami let, kdy bylo Slunce mladší a aktivnější,“ konstatoval expert.
Polární záře
Sonda MAVEN rovněž zjistila, že polární záře na Marsu jsou podobné těm u nás. Polární záře na Zemi vzniká, když se nabité sluneční částice setkají s magnetickým polem a cestují k pólům, kde reagují s atomy plynů v atmosféře.
U Marsu zřejmě částice reagují se zbytky magnetického pole, a polární záře jsou tak rozprostřeny na větší ploše, než je tomu u modré planety.
Prach pochází podle odborníků z jiné planety
Vědci přišli také na to, že prach na Marsu pochází z jiné planety. K tomuto závěru došli na základě způsobu, jakým se šíří. Dosud se myslelo, že pochází z měsíců Phobos a Deimos.
Sonda MAVEN se pohybuje na oběžné dráze rudé planety od září loňského roku. Jejím úkolem je zjistit, jak se změnilo klima na Marsu za poslední čtyři miliardy let. Tuto informaci potřebuje lidstvo v případě, že by planetu někdy v budoucnu chtělo obydlet.