Egypt ohrožují extremistické skupiny, které těží z chaosu v sousedních zemích. Londýn by měl dokončit misi v Libyi, aby se z ní nestala další Sýrie. V rozhovoru pro BBC a Telegraph to před svou návštěvou Británie prohlásil egyptský prezident Abdal Fattáh Sisí, který zároveň obhajoval tvrdé zákony týkající se bezpečnosti – podle něj je Egypt stále na cestě k demokracii.
Sisí vyzývá NATO k dokončení mise: Libyi hrozí osud Sýrie, všechny nás ohrožuje
Libye má v současné době dvě vlády, z nichž pouze jednu uznává Západ. Část území ovládají i radikálové z Islámského státu. Právě z Libye míří do Evropy řada afrických uprchlíků, kteří riskují život během nebezpečné plavby po Středozemním moři.
Egyptský vůdce žádá, aby Británie a další státy NATO, které se podílely na svržení Kaddáfího, přiložily ruku k dílu a pomohly při obnově Libye, aby nedošlo ke kolapsu státu jako v případě Sýrie. Podle Sisího nebyla mise dokončena. „Libye byla ponechána bez vedení, když pomoc nejvíc potřebovala. Nyní je libyjský lid rukojmím militantních skupin,“ prohlásil prezident.
„Libye představuje nebezpečí, všechny nás ohrožuje. Když nefunguje vláda, vytváří se vakuum, z něhož mohou těžit extremisté,“ varoval dále Sisí v rozhovoru Telegraph.
Uprchlíci
Musíme vyvinout veškeré úsilí, abychom pomohli libyjskému lidu a ekonomice. Musíme zastavit tok finančních prostředků a zbraní a zahraničních bojovníků proudící směrem k extremistům. Všichni členové NATO – včetně Británie – kteří se podíleli na misi s cílem svrhnout Kaddáfího, musí pomoci.
Sisí kritizoval omezenou vojenskou reakci Západu na rozpínání Islámského státu v Iráku a Sýrii. „Mapa extremismu a nestability se rozšiřuje. Musíme přehodnotit naše priority,“ uvedl prezident.
Po nástupu Sisího skončily desetitisíce lidí za mřížemi
Bývalý šéf egyptské armády Sisí se dostal k moci po svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího v roce 2013. Od té doby byly zabity stovky lidí – dalších asi 40 tisíc stoupenců opozice skončilo podle odhadů ve vězení.
Většinou jde o příznivce zakázaného Muslimského bratrstva, stíháni jsou ale také aktivisté, kteří doplatili na zákon z roku 2013, jenž dává ministerstvu vnitra pravomoc zakázat jakékoli shromáždění nad deset lidí.
obrázek
Podle egyptského prezidenta země míří k demokracii, potřebuje ale čas
Sisí v rozhovoru pro BBC prohlásil, že Egypt je na cestě k demokracii, která započala svržením prezidenta Husního Mubaraka před čtyřmi lety – vláda ale potřebuje čas, aby dosáhla svých cílů.
Klíčová je vůle egyptského lidu. „Uděláme vše, co je v našich silách, abychom dosáhli pro Egypťany demokratické budoucnosti. Naše zkušenosti nemusí být nejlepší, ale jdeme kupředu směrem k dalšímu pokroku,“ zdůraznila egyptská hlava státu.
Aktivisté kritizují zejména nový protiteroristický zákon. Ten stanovuje tresty za různé teroristické činy sahající od pětiletého vězení až po trest smrti. Novinářům teď hrozí pokuta v přepočtu až 1,6 milionu korun, pokud budou psát v rozporu s oficiálními informacemi.
Egyptské bezpečnostní složky
Sisí: Nechceme stabilitu vynucenou silou
Podle aktivistů režim omezuje základní lidská práva. Sisí to odmítá. „Chceme určitou stabilitu,“ vysvětlil. „Nechceme jí ale dosáhnout silou nebo potlačováním. Chceme regulovat a organizovat společnost,“ poznamenal egyptský prezident.
Je v pořádku řešit lidská práva v Egyptě; ale ty miliony lidí, kteří žijí ve špatných ekonomických podmínkách – nebylo by lepší se ptát na ně?
V této souvislosti upozornil, že džihádisté zabili v posledních letech přes 600 bezpečnostních pracovníků. „Kdyby byla situace v Egyptě stejná jako v Evropě, nikdy by taková opatření nebyla nutná,“ je přesvědčen Sisí. Miliony Egypťanů podle něj jednoduše touží po normálním životě za standardních podmínek.
Narodil se 19. listopadu 1954 v Káhiře, do armády vstoupil v 19 letech. V roce 1977 ukončil v Egyptě vojenskou akademii a poté se účastnil několika vojenských kurzů a cvičení, například v roce 1992 ve Velké Británii či v roce 2006 v USA. Tam, na vojenské koleji v Pensylvánii, napsal esej Demokracie na Blízkém východě, ve které se zabýval mimo jiné rolí islámu v zákonodárství.
V armádě stoupal krůček po krůčku, z pěchotního důstojníka se vypracoval na vojenského atašé v Saúdské Arábii a nakonec na vlivného šéfa vojenského zpravodajství. Z tohoto titulu byl po svržení Mubaraka v únoru 2011 nejmladším členem vládnoucí Nejvyšší rady ozbrojených sil (SCAF). V srpnu 2012 jej prezident Mursí povýšil na generála a jmenoval ministrem obrany. Sisí má čtyři děti, dceru a tři syny.