Rusko plánuje postavit vojenskou základnu na Kurilských ostrovech. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu to oznámil s tím, že země chystá v arktické oblasti i další základny. Část Kurilských ostrovů si nárokuje Japonsko, takže výstavba základny zřejmě ještě více vyhrotí již tak napjaté vzájemné vztahy.
Rusové vybudují na Kurilech novou základnu, Japonsku navzdory
Ruská armáda v Barentsově moři
Šojgu potvrdil, že Rusko již staví nebo se připravuje postavit řadu arktických vojenských zařízení. Jako příklad jejich umístění zmínil Wrangelův ostrov ve Východosibiřském moři, Šmidtův mys na Čukotce či ostrov Kotělnyj.
„Netajíme to. Již jsme prakticky vybudovali základnu na Novosibiřských ostrovech, na ostrově Kotělnyj. To je velké vojenské zařízení, žádné takové v sovětské éře neexistovalo,“ dodal Šojgu.
Rusko v oblasti Severního ledového oceánu posiluje svou vojenskou přítomnost na základě nové vojenské doktríny, která severský region vzhledem k jeho nerostnému bohatství a strategické poloze označuje za oblast prvořadého významu. Moskva si v OSN nárokuje rozlehlou oblast Arktidy zasahující k Severnímu pólu a v polárních oblastech pořádá časté vojenské manévry.
Horizont ČT24: Rusko posiluje v Arktidě (zdroj: ČT24)
Kvůli Kurilám nemá Rusko s Japonskem mírovou smlouvu
Kvůli Kurilským ostrovům, které oddělují Ochotské moře od Tichého oceánu, se Moskva dlouhodobě pře s Tokiem. Spor o souostroví, přesněji o jeho jižní část, je klíčovým problémem, který i sedmdesát let od konce druhé světové války brání oběma zemím uzavřít mírovou smlouvu.
Ještě ve středu přitom Tokio oznámilo, že během nadcházející návštěvy Vladimira Putina očekává vyřešení sporu o Kurily a do budoucna i podpis mírové smlouvy. Vyjádření ruského ministra obrany ale už den nato veškeré naděje na vyřešení diplomatických vztahů zhatilo.
Japonsko vznáší nárok na ostrovy Iturup, Kunašir, Šikotan a skupinu ostrůvků Habomai na základě dohody z roku 1855. Po ukončení druhé světové války je Moskva anektovala, Tokio je ale dodnes označuje za své Severní území a ruskou svrchovanost neuznává. Rusko trvá na tom, že mu ostrovy patří, a japonské nároky odmítá jako nepřípustnou revizi výsledků války.
Podle ministra Šojgua budou součástí základny na Kurilech i rekreační kapacity pro vojáky a jejich rodiny, moderní ubytování, nemocnice a kina. Na ostrov Iturup hodlají Rusové situovat letiště.
Ruský server Gazeta.ru informoval, že páteří kurilské základny bude dělostřelecká divize čítající tři a půl tisíce vojáků. Bude vybavena tanky T-80 a protileteckými systémy Buk M-1. Podle serveru je ale stěžejní součástí areálu ponorková základna, díky které mohou Rusové zabránit průniku cizích ponorek do Ochotského moře.
Barentsovo moře
V Arktidě navíc probíhá modernizace dalších šesti leteckých základen ze sovětské doby. Hotovo by mělo být v roce 2017. Obnovou má projít chátrající vojenské letiště v přístavu Tiksi na severu Jakutska, nové vojenské kapacity vybudují Rusové v Severomorsku na březích Barentsova moře. Již dříve ministerstvo obrany oznámilo, že se chystá obnovit námořní základnu na Novosibiřských ostrovech severně od Jakutska, kterou Moskva vyklidila z finančních důvodů v první polovině 90. let.
Svůj návrat do Arktidy Rusko demonstrovalo už v roce 2007, kdy na severním pólu v hloubce 4200 metrů umístilo svou vlajku z titanu, aby tak za dostatečné mediální pozornosti zdůraznilo svůj nárok na oblast.
Ruská válečná loď kotví v přístavu Sevastopol
Moskva má základny v řadě zemí
Rusko má v současné době základny také v Kyrgyzstánu, Arménii a Sýrii. Ruská černomořská flotila má základnu v Sevastopolu na poloostrově Krym, který Rusko po loňském převratu na Ukrajině anektovalo.
Posilování ruské vojenské přítomnosti u hranic se zeměmi Severoatlantické aliance je podle analytiků reakcí Kremlu na rozšiřování vlivu NATO východním směrem a odpovídá také na zvýšené napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině.