Východ Evropy by měl být víc solidární, pokud jde uprchlíky. Svým přístupem k migrační krizi totiž oživuje na Západě stereotyp o Evropanech druhé kategorie. V exkluzivním rozhovoru pro Události, komentáře to řekl estonský prezident Tomas Henrik Ilves. „Nejdřív jsme všechny zdi strhli a teď je znovu stavíme. Myslím, že to trochu přeháníme,“ konstatoval estonský prezident.
Estonský prezident k uprchlické krizi: Východní Evropa oživila stereotyp o své zaostalosti
Do Evropy přišly letos statisíce běženců a další na starý kontinent míří. Na hranicích se obnovují kontroly a Maďarsko dokonce postavilo na hranici se Srbskem plot, aby vlna migrantů změnila směr. „Mám z toho trochu obavy,“ přiznal estonský prezident v rozhovoru pro ČT.
Počet uprchlíků je podle něj vzhledem k velikosti celého světadílu ještě poměrně malý a situaci jde zvládnout. Rovněž Ilvesovi rodiče byli uprchlíci. „Stali se produktivními členy společnosti i jako cizinci, takže já tohle nevnímám úplně jako něco, čeho bychom se měli bát,“ konstatoval estonský prezident.
Ilves připomněl také osud Čechoslováků, kteří během komunistické éry prchali ze země a byli přijímáni v jiných státech. „Teď jsme na řadě my. Od společné Evropy jsme za posledních 25 let získali tolik – měli bychom prokázat víc solidarity vůči ostatním zemím, které teď mají potíže,“ míní prezident.
Estonský prezident pro ČT: Východní Evropa by měla být víc solidární (zdroj: ČT24)
Zatímco západ Evropy v čele s Německem prosazuje jednorázový i trvalý systém kvót na přerozdělení běženců, východ Evropy včetně Česka a Maďarska je proti.
Estonský státník se obává směru, kterým se část Evropy vydal. „Je tu nárůst rasistické, xenofobní rétoriky, což by nemělo být povoleno. Ožívají také staré stereotypy o takzvané východní Evropě. Někteří politici říkají, že východní Evropané jsou trochu zaostalí, jednodušší. Teď to začínáme oživovat sami, což je trochu krátkozraké,“ upozornil Ilves.
Sám se snažil bojovat s arogantním postojem Západu od chvíle, kdy země východní Evropy získaly svobodu. „Něco z toho, co slyšíme z naší části světa, se zdá obnovovat stará přesvědčení, že asi nejsme tak vyspělí,“ podotkl politik s tím, že je třeba se na situaci dívat realisticky – je nutné dělat něco.
Vizitka estonského prezidenta
Lepší kvóty než nic, míní estonský prezident
Ministři vnitra Unie už se přes odpor některých zemí dohodli na přerozdělení 120 tisíc běženců z Iráku, Sýrie a Eritreje, kteří se nyní nacházejí v Řecku a Itálii.
Ilves považuje kvóty za hrubé řešení, bez pomoci Unie by na tom ale některé státy byly mnohem hůř, je přesvědčen prezident. „Myšlenka je ale taková, že se podělíme o zodpovědnost, rozdělíme určitý počet uprchlíků, aby některé členské státy nebyly zavaleny,“ prohlásil estonský prezident. Pro jeho zemi slouží kvóty jako vodítko, uprchlíky přijímá dobrovolně.