Izraelský prezident Rauven Rivlin přijíždí na návštěvu České republiky. V pořadu Interview ČT24 ocenil přátelství mezi oběma zeměmi a uvedl, že občasné výtky z řad českých představitelů vůči izraelské politice vždy vnímá jako kritiku od přátel. Zdůraznil, že jeho země nevede válku proti islámu, 150 let trvající násilí mezi Izraelci a Palestinci podle něj ukončí jedině vzájemná důvěra.
Izraelský prezident Rivlin: Nevedeme válku proti islámu
Izraelský prezident Rivlin: Provokatéry máme na obou stranách (zdroj: ČT24)
„Někteří z mých předků pochází z Prahy, žili tu už v 15. století. Pak se přestěhovali do Vilniusu a odtud pak v roce 1809 odjeli do Izraele. Věřili, že nemá cenu se třikrát denně modlit, aby nás Bůh vrátil do Jeruzaléma, když bylo možné tam odjet,“ řekl blízkovýchodnímu zpravodaji ČT Jakubovi Szántó o minulosti svého rodu izraelský prezident.
Silný vztah k České republice ale má i z jiných důvodů. „Moc si ceníme, co pro nás Češi udělali v době obnovení naší země. Stáli za námi během války o nezávislost, dodávali nám zbraně, které tehdy velmi dobře znal každý voják v Izraeli. Zachránily nás, díky nim jsme mohli vzdorovat sedmi útočícím armádám, které chtěly zabránit, aby Židé zase měli svůj vlastní stát,“ je přesvědčen o historickém spojení obou zemí. „Mnoho českému lidu dlužíme.“
Narodil se 9. 9. 1939. Po gymnáziu vystudoval práva na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Jeho politická kariéra je spjatá s pravicovou stranou Likud, již od roku 1988 reprezentoval v parlamentu. Ve vládě Ariela Šarona zastával funkci ministra komunikací, v roce 2003 byl zvolen předsedou Knesetu. 10. června 2014 se stal izraelským prezidentem.
Izraelský prezident Rauven Ravlin
Rivlin připomněl také druhou světovou válku, během níž mnozí Češi pomáhali pronásledovaným Židům. Zmínil také kulturní význam stověžatého města na Vltavě: „Židovské tradice jsou spojené se starými příběhy a legendami, které vznikly v Praze.“
„Češi jsou dnes jedni z našich nejlepších přátel v Evropě. Nejenže podporují Izrael kvůli vzájemným potřebám a zájmům, ale sdílí i morální názor, že Židé mají právo na svůj stát. To je něco, co sdílí všichni Češi,“ domnívá se izraelský prezident.
Kritika od Čechů je kritika od přátel
Vztahy obou zemí podle Rivlina neohrožují ani občasné kritické české názory na některé politické kroky Izraele. „Česká republika nás ne vždy podporuje, ale chápe naše potřeby a úhel pohledu. Máme spory s Američany, Němci i Čechy. U Čechů ale vždy velmi dobře víme, že se jedná o kritiku přítele, který si někdy myslí, že bychom se měli chovat jinak,“ chápe diverzitu pohledů na politiku Izraele.
Evropské národy podle Rivlina pochopily, že Izrael má nejen náboženské, ale i národnostní morální právo vrátit se do zaslíbené země a vystavět svůj stát. „Je samozřejmě otázka, kde mají být hranice s Palestinci. Jestli máme žít dohromady, nebo zda uznáme potřebu mít dva státy, a jak by měly vypadat.“
Muslimové se modlí na Chrámové hoře
Válku proti islámu nevedeme
Rivlin se také vyjádřil k vlně násilí, jež v posledních týdnech eskaluje v Izraeli, a jehož epicentrem je židy, muslimy i křesťany uctívaná Chrámová hora v Jeruzalémě. „Izrael je stát, který je schopen se o sebe a bezpečnost svých občanů postarat. Bránit naše lidi není naše právo, ale naše povinnost.“
Neprobíhá válka mezi islámem a judaismem, nebo islámem a křesťanstvím. Probíhá válka uvnitř islámu. Je to náboženská válka mezi muslimy samotnými, samozřejmě propojená s řadou dalších zájmů. My se držíme zcela stranou. Snažíme se jednoznačně ukázat, že s těmito záležitostmi nemáme vůbec nic společného.
K muslimům se podle něj Izrael chová korektně. „Je lež, že židovský stát vyhlásil válku islámu. Nikdy jsme neporušili ani jedno písmenko z dohody o statu quo na Chrámové hoře. Dali jsme muslimům právo se tam svobodně modlit a mít autonomii. V židovském demokratickém státu nelze říct, že pro muslimy je zakázáno vkročit kamkoliv v zemi. To by byla svatokrádež. Každý by nás kritizoval,“ říká Rivlin.
Izraelský voják nasazený během nepokojů v Ramalláhu
Proto mu připadá nepřípustné, že muslimové požadují, aby na některá místa nesměli vstoupit Židé, například právě na Chrámovou horu. „My je neprovokujeme, provokacím se naopak vyhýbáme,“ připomíná žádost izraelského premiéra Benjamina Netanjahua směrem k židovským politikům, aby se Chrámové hoře vyhnuli, což ovšem ne všichni dodrželi. „Děláme vše proto, abychom dali jasně najevo, že nevedeme žádnou válku proti islámu.“
Tragédii ukončí jen důvěra
Reuven Rivlin je znám tím, že v roce 2005 ostře odsoudil tehdejšího premiéra Ariela Šarona za jednostranné stažení Izraelců z Pásma Gazy a ze čtyř osad na Západním břehu Jordánu.„Poté, co jsem byl zvolen izraelským prezidentem, nejsou moje osobní názory i chápání věcí relevantní. Teď zastupuji všechny Izraelce. Rozumím tomu tak, že žádný mír nebude, dokud nevybudujeme vzájemnou důvěru,“ chápe jako hlavní úkol ve funkci posilovat pochopení a toleranci mezi znepřátelenými národy.
Jeruzalém je jakýsi mikrokosmos, který ukáže buď naši schopnost žít dohromady, nebo bojovat donekonečna. Proto každý extremista používá město jako rozbušku mezi Izraelci a Palestinci. V každém případě by měl Jeruzalém zůstat sjednocený, o to ostatně usiluje i palestinský prezident Abbás. Není možné, aby nahoře na Chrámové hoře platila palestinská suverenita, a dole před Zdí nářků zase izraelská.