Ve věku 93 let zemřel první maďarský postkomunistický prezident Arpád Göncz. Hlavou státu byl v letech 1990 až 2000 a patřil vždy k nejpopulárnějším maďarským politikům. Jeho hlavním cílem bylo zajištění sociální spravedlnosti, životní úrovně občanů a jejich svobod. Možná právě proto mu lidé přezdívali strýček Árpád. Během vlády komunistického režimu v Maďarsku patřil k jeho nejhlasitějším odpůrcům. Jedním z nejpopulárnějších maďarských politiků zůstával Göncz i v důchodu, často navštěvoval nejrůznější politické či literární akce.
Zemřel bývalý maďarský prezident, disident a spisovatel Göncz
První postkomunistický prezident z let 1990 až 2000 Árpád Göncz byl v Maďarsku silnou morální autoritou. V bouřlivých dobách si dokázal udržet důvěru a mimořádnou popularitu. Život budapešťského rodáka Göncze ale nepostrádal dramatické momenty. Narodil se 10. února 1922, v roce 1944 absolvoval právnickou fakultu a byl povolán do armády. Od oddílu odveleného do Německa však utekl a bojů ve válce se účastnil jako člen Fronty svobody maďarských studentů.
Po válce provozoval právnickou praxi a vstoupil do Nezávislé malorolnické strany, kde se stal tajemníkem předsedy Bély Kovácse. Když v Maďarsku na přelomu let 1947–1948 převzali moc komunisté, byla malorolnická strana zakázána a Göncze s Kovácsem deportovali do Sovětského svazu.
Po návratu pracoval jako dělník ve strojírenském podniku, studoval Univerzitu zemědělských věd v Gödöllö a působil v politice. Podílel se na lidovém povstání na podzim roku 1956; po jeho porážce jej vyloučili ze školy a odsoudili na doživotí.
V 60. letech se proslavil jako literát
Po všeobecné amnestii v roce 1963 Göncz začal překládat a záhy se proslavil i jako literární tvůrce. Za své romány, novely a divadelní hry, například Váhy (Mérleg), Maďarská Médeia (Magyar Médeia) i za osobní kvality získal řadu vyznamenání.
V sedmdesátých letech se coby člen ilegálního disidentského hnutí podílel na tvorbě antikomunistických peticí a publikací. „Ochránce ztracených“ a „obhájce lidských práv všech maďarských občanů“ - jak sám nazval svou roli - volal po demokracii a dodržování lidských práv.
Bývalý maďarský prezident Arpád Göncz
V roce 1990 byl zvolen prvním demokratickým prezidentem
V roce 1988 Gönz spoluzaložil Svaz svobodných demokratů a příští dva roky předsedal Maďarskému svazu spisovatelů. V prvních svobodných volbách v dubnu 1990 jej zvolili do parlamentu, kterému od května do srpna téhož roku předsedal. Z titulu své funkce byl současně úřadující hlavou státu. Národní shromáždění ho pak v srpnu 1990 zvolilo prvním prezidentem demokratického Maďarska.
Na mezinárodním poli zdůrazňoval Árpád Göncz politiku regionální spolupráce, důraz kladl na vyřešení problémů národnostních menšin a zachování jejich svobod a specifik. Domníval se, že zapojení středoevropských států do celoevropských struktur je pro tyto země existenční otázkou.
Vydáno pod