Prezident Alexandr Lukašenko odmítl tvrzení, že by jednal s Moskvou o vybudování ruské letecké základny v Bělorusku, jejíž stavbu nedávno podpořil sám šéf Kremlu Vladimir Putin. „Základnu dnes nepotřebujeme, tím méně leteckou,“ sdělil Lukašenko novinářům.
Lukašenko odporuje Putinovi: Ruskou základnu v Bělorusku nepotřebujeme
Putin plán veřejně podpořil v polovině září. Pověřil tehdy ministerstva obrany a zahraničí, aby o tom sjednala dohodu se svými běloruskými protějšky. Nyní ale Lukašenko říká Moskvě jasné „ne“.
Udivuje mě, a dokonce i pobuřuje a uráží, že Rusové mohli takovou informaci vypustit do médií. Možná se bojí, že skutečně odejdeme na Západ, a chtějí zpochybnit, že (se západními státy) chceme normalizovat styky?
„Co potřebujeme, jsou jednotlivé druhy zbraní, o čemž jsem otevřeně řekl Putinovi a ještě předtím (ruskému premiéru) Dmitriji Medvěděvovi,“ citovala Lukašenka běloruská státní agentura BelTA.
Spojenecké svazky s Ruskem ale podle Lukašenka platí. „Uzavřeli jsme smlouvu, Rusko spolu s námi odpovídá za obranu západním směrem. Nestojíme proti NATO sami, ale s Ruskou federací,“ poznamenal a prozradil, že „existuje dokonce konkrétní plán pro případ války“. Je ale podle prezidenta „absolutně tajný“.
Odmítavý postoj běloruského prezidenta je překvapivý
Komentátoři se přikláněli k názoru, že s ruským návrhem bude muset Minsk souhlasit vzhledem k tomu, že běloruská vláda je závislá na levných energetických dodávkách z Ruska. Obě země navíc spojuje svazová smlouva a společná vojenská doktrína, jejíž součástí je i společná ochrana vzdušného prostoru.
obrázek
S myšlenkou vybudování vlastní základny v Bělorusku přišel už v roce 2013 ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Základna se měla podle dřívějších informací vybudovat ve městě Lida asi 50 kilometrů jižně od běloruských hranic s Litvou a měl tam být umístěn celý ruský letecký pluk, který má zhruba 60 strojů.
Rusko už má v Bělorusku radarovou stanici a komunikační centrum pro námořní síly a jeho letadla využívají běloruské základny.
Moskva má základny v řadě zemí
Ruské základny jsou v současné době třeba v Kyrgyzstánu a Arménii či Sýrii. Loni Moskva využila vládního převratu na Ukrajině k anexi poloostrova Krym, kde se nachází velká ruská námořní základna. Polsko a pobaltské státy v reakci na to opakovaně žádají alianci NATO o trvalé umístění jejích sil na svém území.
Posilování ruské vojenské přítomnosti u hranic se zeměmi Aliance je podle ruských analytiků reakcí Kremlu na rozšiřování vlivu NATO východním směrem a odpovídá také na zvýšené napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině.