Spojené státy zasáhly nemocnici v afghánském Kunduzu omylem, tvrdí velitel mezinárodních sil v Afghánistánu, americký generál John Campbell. Přiznal zároveň, že rozhodnutí o útoku posvětilo americké velení. Lékaři bez hranic, kterým traumacentrum patří, hovoří o válečném zločinu. Při náletu zemřelo celkem 22 civilistů, mezi nimi i pracovníci organizace. Podle vyjádření afghánské vlády se v nemocnici ukrýval Taliban, to ovšem lékaři odmítají.
Americký generál: USA zaútočily na nemocnici v afghánském Kunduzu omylem
Washington nejprve uvedl, že Američané na nemocnici útočili v obraně svých vojáků před palbou. Později Campbell prohlásil, že afghánská armáda požádala americké speciální jednotky, které operují na zemi, o pomoc. Potom následoval nálet.
O záměr prý nešlo
Nyní generál uvedl, že šlo o omyl - Američané by prý nikdy záměrně na zdravotnické zařízení neútočili. „Pro objasnění říkám, že rozhodnutí o leteckém útoku bylo americké rozhodnutí učiněné v americkém velení,“ řekl Campbell.
Podle Lékařů bez hranic přitom z prohlášení Kábulu vyplývá, že americké a afghánské jednotky vědomě bombardovaly nemocnici kvůli tvrzením, že se uvnitř ukrývají příslušníci hnutí Taliban a útočí odtud na afghánské vojáky a civilisty.
“Toto prohlášení svědčí o tom, že afghánské a americké síly se společně rozhodly srovnat se zemí plně funkční nemocnici - s více než 180 zaměstnanci a pacienty uvnitř - kvůli tvrzením o přítomnosti bojovníků Talibanu,“ uvádí organizace Lékaři bez hranic. „To se rovná přiznání k válečnému zločinu,“ dodala organizace.
Útok zasáhl nejen Lékaře bez hranic, ale dotýká se humanitární práce kdekoli na světě a zásadně podkopává základní principy humanitární pomoci.
Z Kunduzu se stáhly všechny humanitární organizace
Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) oznámil, že z Kunduzu se stáhly všechny humanitární organizace a agentury. „Dočasně byla přemístěna dvě pracoviště OSN, čtyři národní nevládní organizace a deset mezinárodních humanitárních organizací. Důvodem je nestabilní bezpečnostní situace v Kunduzu. Všechny tyto organizace se chtějí vrátit, jakmile to bezpečnostní situace dovolí,“ sdělil mluvčí OCHA Jens Laerke.
Kunduz minulý týden na pár dní ovládl Taliban, vláda ho pak s pomocí Američanů získala zpět, přestřelky ale nekončí. Guvernér Kunduzu Hamdulláh Daníší řekl, že Taliban má novou taktiku - využívá motorky, na nichž rebelové přijedou ke kontrolnímu stanovišti, zahájí palbu na bezpečnostní složky a pak zmizí v obytných oblastech. "Chtějí zasít strach mezi obyvateli, aby se nemohli vrátit k normálnímu životu," podotkl Daníší.
Campbell: Afghánské vojsko potřebuje další výcvik
Zahraniční jednotky vedené Američany loni oficiálně ukončily bojové operace v Afghánistánu. Asi 10 tisíc zahraničních vojáků, kteří v zemi setrvávají, se věnuje převážně výcviku afghánských bezpečnostních sil. Podle Campbella ale výkon afghánské armády není vyrovnaný a vojsko potřebuje další výcvik, aby bylo schopné předejít situacím, do jaké se dostal Kunduz.
Přítomnost Talibanu v Afghánistánu
Krátké obsazení strategického a relativně bohatého Kunduzu bylo největším úspěchem hnutí Taliban od jeho svržení v roce 2001.
Americká administrativa počítá s tím, že po roce 2016 by měl v Afghánistánu zůstat jen kontingent, který bude chránit americké velvyslanectví. Podle Campbella ale bude třeba původní plány vzhledem k rostoucí síle Islámského státu (IS) a přítomnosti Al-Káidy přehodnotit. IS podle něj ve stále větší míře nabírá nové bojovníky a rozšiřuje své operace. Připojuje se k němu údajně i mnoho členů Talibanu.
List The Washington Post citoval bývalého předsedu sboru náčelníků štábů armády USA Martina Dempseyho, podle něhož bude třeba, aby i po roce 2016 zůstalo v Afghánistánu až pět tisíc amerických vojáků.
Taliban zahájil po odchodu většiny amerických vojáků novou ofenzivu
Radikální Taliban, který vznikl kolem roku 1990 po odchodu Sovětů, ovládal v roce 1998 skoro celý Afghánistán. Po 11. září 2001 na něj zaútočily Spojené státy, což ho oslabilo. V posledních letech ale islamisté opět posilují – útočí zejména v Kábulu. V září 2012 udeřili mimo jiné na základnu NATO.
Koncem dubna letošního roku zahájil Taliban jarní ofenzivu a v jejím rámci znásobil útoky na členy afghánských bezpečnostních složek. Armáda a policie mají velké ztráty, protože otevřel fronty na několika místech. V září přepadl věznici v Ghazní na středovýchodě země a osvobodil stovky vězňů – mezi nimi i své stoupence.
Taliban v Kunduzu
Nekompromisní radikálové jsou tak stále velkou hrozbou pro vládu v Kábulu. Mnozí pozorovatelé se domnívají, že mír může přijít pouze v případě, že kabinet bude s Talibanem vyjednávat.
To se poprvé stalo v červenci 2015, v září pak převážně paštúnské hnutí přiznalo, že dva roky tajilo smrt svého dlouholetého vůdce mully Omara, jehož nahradil Muhammad Mansúr.