Kolem 500 uprchlých vězňů je zatím poslední dopad největších násilností ve Středoafrické republice za poslední měsíce. Krvavý konflikt mezi muslimy a křesťany má jen za víkend přes 40 obětí a kvůli napjaté situaci se do země vrátila z Valného shromáždění OSN i prezidentka Catherine Sambová-Panzaová.
Během násilností ve Středoafrické republice uprchly stovky vězňů
Prezidentka je od 20. ledna prozatímní hlavou státu. Právě k jejímu paláci mířila demonstrace, při které během vyprovokované střelby zemřelo nejméně šest lidí. Během pondělního večera se navíc podařilo dostat z vězení ve městě Ngaraba pěti stovkám lidí, což přispělo k celkově chaotické situaci v zemi.
Proti demonstraci zasáhly mírové síly OSN, nejméně dalších sedm lidí přitom bylo zraněno. Mluvčí jednotek však popírá, že by mohly za smrt demonstrantů, jak je obviňují někteří účastníci pochodu. „Ozbrojené složky chránily prezidentský úřad, ale nezabíjely lidi,“ uvedla mluvčí mise OSN známé pod touto zkratkou Myriam Dessablesová.
Vězeňská stráž v jedné ze středoafrických věznic
Prezidentka v pondělí podle diplomatických zdrojů Reuters předčasně opustila jednání VS OSN a vrátila se do vlasti. Šéf OSN její vládu v prohlášení vyzval k tomu, aby se pokusila předejít dalšímu krveprolití. „Pan Ki-mun rázně odsuzuje všechny projevy násilí a vyzývá k okamžitému ukončení násilností a odvetných útoků,“ uvedl jeho úřad.
Catherine Sambová-Panzaová
Vládě Sambové-Panzaové se stále nedaří stabilizovat situaci a zajistit v zemi bezpečnost. O víkendu vypukly v metropoli nové krvavé střety mezi místními náboženskými komunitami. Během násilností zemřelo 42 lidí, mezi nimiž byli podle AP i tři mladí chlapci, z nichž jednomu usekli hlavu.
Násilnosti mezi muslimy a křesťany vypukly ve chvíli, kdy prezidentka zamířila do New Yorku. Záminkou byla smrt muslimského muže, jehož tělo se našlo poblíž mešity a z jehož údajné vraždy obvinila komunita křesťany.
Vězeňská stráž v jedné ze středoafrických věznic
- Středoafrickou republiku sužuje násilí od předloňského březnového převratu, za nímž stálo muslimské hnutí Séléka vedené Michelem Djotodiou.
- V této převážně křesťanské zemi se pak Djotodia prohlásil prvním muslimským prezidentem.
- V polovině loňského ledna ale pod tlakem sousedních států odstoupil, neboť nedokázal zastavit násilnosti vyvolané rozbroji mezi muslimskou menšinou a křesťanskou většinou.