Novozélandské úřady vyhostily ze země muže z Kiribati, který se proslavil jako „první klimatický uprchlík“. Tichomořské Kiribati může být podle vědců první zemí, která zmizí v důsledku změn klimatu pod hladinou moře. Obyvatelé souostroví se obávají osudu bájné Atlantidy.
První „klimatický uprchlík“ byl vyhoštěn z Nového Zélandu
Devětatřicetiletý loane Teitiota se s manželkou přestěhoval v roce 2007 z Kiribati na Nový Zéland, kde se jim narodily tři děti. Muž tvrdí, že stoupající hladina moří ohrožuje jejich nízko položený ostrov natolik, že návrat do vlasti by byl pro jeho rodinu nebezpečný.
Novozélandský Nejvyšší soud v červenci uznal, že Kiribati trpí v důsledku globálního oteplování. Teitiotovu žádost o azyl ale podobně jako nižší soudy neuznal, protože muž nesplňuje z právního hlediska definici uprchlíka. On a jeho rodina nejsou podle Nejvyššího soudu přímým terčem pronásledování a jejich životy nejsou bezprostředně ohroženy.
Soudce prohlásil, že kdyby definici uprchlíka rozšířil, měly by právo na status uprchlíka miliony dalších lidí po celém světě, kteří jsou oběťmi přírodních katastrof. Podle Teitiotova právníka ale skutečnost, že je ohroženo větší množství lidí, nemůže být důvodem k zamítnutí žádosti.
Příští týden by měla být z Nového Zélandu vypovězena i Teitiotova manželka s dětmi. „Na Kiribati pro ně není naděje. Posíláme děti zpátky na místo, které pro ně není bezpečné,“ kritizoval rozhodnutí Teitiotův duchovní Iosefa Suamalie.
Premiér dotyčnému nevěří: „V mých očích to není uprchlík“
Novozélandský premiér John Key ale prohlásil, že Teitiotovy argumenty nejsou důvěryhodné. „Jsem si jistý, že lidé s tímto mužem soucítí. V mých očích však není uprchlík, ale člověk, který zůstává v naší zemi i po vypršení platnosti víza,“ řekl.
V žádosti o status běžence rodina popisovala, jak extrémně vysoké přílivové vlny dorážejí na kiribatské pobřežní vesnice, znečišťují tam pitnou vodu, ničí úrodu a zaplavují domy. Teitiota vylíčil, že kolem roku 1998 začal příboj prorážet vlnolamy i u jeho vesnice, která byla přeplněná lidmi a neměla kanalizaci. Kontaminovaná pitná voda vyvolávala u obyvatel zvracení a lidé neměli žádné vyvýšené místo, kam by prchli před vodou, v níž se brodili po kolena.
obrázek
Souostroví bude podle vědců neobyvatelné už kolem roku 2050
Mezivládní panel pro změny klimatu považuje Kiribati za jeden ze šesti tichomořských ostrovů, které jsou stoupající hladinou moře nejohroženější. Ve své zprávě uvádí, že kvůli erozi pobřeží a kontaminaci sladké vody by se mohl stát neobyvatelným už v roce 2050.
Polovina obyvatel nyní žije v hlavním městě Jižní Tarawa, které tak patří mezi nejhustěji obydlené oblasti na Zemi srovnatelné s Tokiem či Londýnem. Pokud nedojde ke snížení porodnosti nebo vnitřnímu vysídlení, očekává se, že bude mít město do roku 2030 obyvatel dvojnásobek.
Jako v každém rozvojovém ostrovním státě je naše populace celkem mladá. Změna klimatu a stoupající hladina moře zhorší problém s našimi vodními zdroji, který máme už nyní.
Vláda Kiribati raději pořídila půdu na Fidži
Situace na Kiribati je tak kritická, že místní vláda již koupila dva tisíce hektarů půdy na sousedním Fidži, které by podle kiribatského prezidenta měly zajišťovat přísun potravy a možná i útočiště následujícím generacím. Kiribati také zvažuje možnost postavit plovoucí ostrovy pro přestěhování celé populace, což by ale vyšlo na miliardy dolarů.