Na Blízkém východě po arabském jaru roste vliv islámských radikálů. Podle redaktora ČT Pavla Novotného ale nešlo další vývoj předvídat – v čele hnutí stáli na začátku mladí intelektuálové, kteří volali po svobodě. Až později přišli extremisté. K vypuknutí občanské války v Sýrii přispěl prezident Bašár Asad, který zasáhl proti opozici mimořádně tvrdě, prohlásil Novotný v Interview ČT24. Evropu nyní zaplavilo ohromné množství Syřanů, jimž jde doma o život a v uprchlických táborech ztrácejí naději. „Kladou si otázku, zda zůstat, čekat a doufat, nebo se vydat do neznáma s tím, že návrat (do vlasti) bude velmi složitý,“ podotkl zpravodaj ČT Jakub Szántó.
Redaktor ČT: Syrský boj o svobodu se zvrhl v sektářské násilí, Rusko bude Asadovu vinu vždy zpochybňovat
Arabské jaro? Lidé chtěli rozhodovat o svém životě
Autoritářské režimy fungující do nedávné doby na Blízkém východě vznikly v polovině minulého století. „Byly velmi strnulé a mladí lidé už potřebovali změnu, rostla populace a vzdělanost. Arabské jaro byl přetopený kotel, který explodoval. Mohli za něj arabští vládci a sami Arabové toto povstání spustili,“ konstatoval Novotný. Zpočátku skutečně šlo o svobodu a důstojnost – lidé chtěli rozhodovat o svém vlastním životě. „Nikdo nevěřil, že tyto tvrdé autoritářské režimy budou schopny nechat vyjít lidi do ulic,“ podotkl redaktor s tím, že další vývoj nikdo moc nemohl předpovídat.
Až později se k hnutí připojili islámští radikálové – Muslimské bratrstvo v Egyptě či zárodky Islámského státu v Sýrii. Smysl arabského jara bývá právě kvůli nástupu extremistů řadou lidí zpochybňován. Mnozí vyčítají Západu zásah proti režimu Muammara Kaddáfího v Libyi. „Myslím, že Západ nemá odpovědnost za arabské jaro. Sledoval ho a v nějaké chvíli do něj musel vstoupit. Samozřejmě neznal dobře spodní proudy, které v arabské společnosti existovaly. Do značné míry podcenil schopnost mladých lidí se organizovat prostřednictvím sociálních sítí,“ konstatoval Novotný.
obrázek
Syrský prezident nedal šanci demokratickému procesu, říká novinář
Konkrétně syrská krize se podle něj vyostřila brutálním postupem prezidenta Bašára Asada. „Okamžitě začal s velmi drsnou perzekucí, nedal šanci demokratickému procesu, a tak urychlil přechod k občanské válce,“ domnívá se žurnalista. Syrský konflikt začal bojem za svobodu, ale nyní už jde o sektářské násilí mezi šíity a sunnity, konstatoval Novotný. Sám Asad zastupuje Alávity – náboženskou skupinu patřící do šíitské větve islámu. „Jeho otec udělal puč, chopil se moci a rozhodl, že jeden z jeho synů bude vládnout Sýrii, což je bizarní, protože Sýrie byla formálně republika,“ připomněl redaktor.
Bašár Asad nereprezentuje jen diktaturu, ale také její jádro. Alávité se v sunnitském moři vždy báli o svůj osud. Dnes to funguje tak, že alávitská menšina vládne většině – sunnitům.
Interview ČT24 k nástupu islamistů po arabském jaru a syrském exodu (zdroj: ČT24)
Americký prezident Barack Obama podle Novotného promarnil šanci změnit situaci v Sýrii, když USA nezasáhly, ani když byl potvrzen chemický útok, za nímž velmi pravděpodobně stál syrský režim. Obama tehdy naslouchal Moskvě, která byla proti útoku. „Rusko bude vždy zpochybňovat jakoukoli vinu Asadova režimu prostě proto, že Asad je člověk Kremlu v této oblasti,“ poznamenal redaktor.
Novotný: Cílem Ruska není porazit islamisty, ale ochránit Asada
Podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó je nynějším Asadovým cílem přežít. Jeho režim má pod kontrolou už jen zhruba čtvrtinu území Sýrie. Islámský stát dominuje na východě země, na druhou stranu jde většinou o pouštní – často liduprázdné – oblasti. V současné době se bojuje o západní provincie. „Pokud Rusko posílá armádu na pomoc Sýrii, dělá to proto, aby ochránilo Asada, ne proto, aby bojovalo proti IS. Hovoří se i o tom, že by vznikl jakýsi Putinův Afghánistán,“ podotkl Novotný.
Syrská uprchlice
Samotní Syřané uvízli mezi Asadovým režimem a povstalci. Miliony lidí zemi opustily, což jim někteří kritici vyčítají – prý by měli válčit. „Chcete snad po všech civilistech, aby bojovali se zbraní v ruce – zvlášť po intelektuálech? Copak se všichni Češi během protektorátu zvedli a bojovali proti nacistům? Copak se všichni postavili v roce 1968 sovětské okupaci?“ vyzval Novotný k zamyšlení. Szántó připomněl, že bohatí Syřané už odešli v prvních měsících války, současnou uprchlickou vlnu tvoří hlavně představitelé střední třídy a chudí. „Utíkají jednoduše proto, že tam život možný není,“ upozornil zpravodaj.
Lidé odcházejí se svými dětmi, často i s prarodiči, často nemají k dispozici žádné pořádné finanční prostředky. Většinou mají jen to, co mají na sobě, a jsou ochotni přes bojová území Sýrie pokračovat přes často velmi nehostinné okolní země a riskovat život svůj i svých dětí, aby se dostali do Evropy, o které vědí jen to, že je to jakási bájná země bohatství a bezpečí.
Miliony Syřanů zůstávají v uprchlických táborech v sousedním Libanonu, Turecku či Jordánsku. Místem, které symbolizuje utrpení syrských uprchlíků, je třeba jordánský tábor al-Zátarí. „Je tu jasně vidět, jaká je situace uprchlíků po skoro pěti letech konfliktu,“ podotkl Szántó. Osmdesátitisícový tábor už funguje jako město – lidé jsou zásobováni vodou a potravinami. Řada z nich ale nevidí žádnou perspektivu. Proto riskují cestu dál do Evropy.