Členské státy Unie rozdělila uprchlická krize. Problém představují zejména povinné kvóty na přerozdělení běženců, které prosazuje Evropská komise. Třeba Švédsko je kvótám i přes vlnu migrantů stále nakloněné, Česko a další země Visegrádské čtyřky se naopak staví zarytě proti. A některé státy - jako Francie - dosud skeptický postoj ke kvótám tváří v tvář krizi přehodnotily.
Povinné přijímání uprchlíků? Paříž obrátila o 180 stupňů, Česko zarputile proti
Evropská komise chce prosadit, aby si členské státy přerozdělily 120 tisíc migrantů, kteří jsou nyní v Itálii, Řecku a Maďarsku. Některé státy spolu se sílící uprchlickou krizí mění na kvóty názor. Třeba francouzský premiér Manuel Valls ještě v květnu tento postup odmítal. „Jsem proti zavádění kvót týkajících se migrantů,“ tvrdil tehdy.
O čtyři měsíce později už ale Francie mění názor – navíc se tvrdě opřela do těch, kteří se o běžence postarat nechtějí. „Mnoho nových evropských zemí odmítá přidat ruku k dílu. A to je proti evropské myšlence. To nemůžeme akceptovat,“ říká v současné době Valls.
Jsem si jistý, že i tak malá země jako je Lucembursko, je schopná přijmout několik stovek lidí, kteří nejsou křesťanského vyznání a mají jinou barvu pleti. Mělo by to jít tedy i ve velkých zemích jako Polsko, Česká republika.
Uprchlíci
Povinné přijímání uprchlíků od začátku odmítá Česko a Slovensko a plán se nelíbí ani Pobaltí. Maďarsko postavilo na hranici se Srbskem dokonce plot, bude na ni moci poslat armádu a za ničení bariéry hrozí běžencům roky vězení.
Pod tíhou krize odpůrci kvót ustupují
Kvótám se naopak nově nebrání Slovinsko a postoj mírní i Polsko. „Slibuji Polákům, že nebudeme černou ovcí Evropy, ale nedovolíme nikomu, aby ignoroval naše zájmy,“ konstatovala premiérka Ewa Kopaczová.
Británie má z evropské azylové politiky výjimku. Poté, co byla zveřejněna fotografie utonulého syrského chlapce, byl ale premiér David Cameron pod tlakem, aby více pomohl Syřanům. „Vezmeme si 20 tisíc syrských uprchlíků přímo z uprchlického tábora v Jordánsku a jinde a poskytneme jim domov v naší zemi,“ oznámil nakonec.
Pro uprchlické kvóty je stále víc států z EU (zdroj: ČT24)
Nápor desítek tisíc uprchlíků podlomil i jinak velmi vstřícnou německou politiku k migrantům. Berlín poslal na hranici policii – podle kancléřky Angely Merkelové jde o nutný krok, který má ulehčit registraci uprchlíků. „Udělali jsme to jako humanitární gesto, abychom lidem pomohli,“ uvedla Merkelová.
Mimořádný summit EU na obzoru
Příští úterý se kvůli uprchlické krizi uskuteční mimořádná schůzka ministrů vnitra zemí Evropské unie. Některé země jako Česká republika či Slovensko ale chtějí, aby o povinných kvótách rozhodl summit EU, tedy premiéři a prezidenti zemí EU.
O tom, kdy se mimořádný summit uskuteční, rozhodne předseda vrcholných schůzek EU Donald Tusk ve čtvrtek. K uspořádání vrcholného setkání ho mimo jiné společně vyzvali německá kancléřka Angela Merkelová a její rakouský kolega Werner Faymann. Summit by podle nich měl řešit i možnosti, jak příliv uprchlíků do Evropy zastavit.
Tento problém může vyřešit Evropa jedině společně, nemůže za něj nést odpovědnost jen trojice zemí. Proto jsme se shodli na nutnosti svolat na příští týden mimořádný summit EU. Také si myslím, že se musíme vrátit k duchu Evropy. Existuje jen velmi malá naděje, že bychom toho dosáhli skrze výhrůžky.
V případě summitu mají členské země právo návrh vetovat, u ministerských schůzek pak rozhoduje kvalifikovaná většina.