Německá kancléřka Angela Merkelová se postavila proti návrhu krácení příspěvků z fondů EU pro země, které odmítají přijímat běžence. Hrozby podle ní nejsou cesta k dohodě a je třeba dál jednat. Možnost omezit vyplácení peněz z fondů EU naznačil německý ministr vnitra Thomas de Maiziere. Mezi státy, které s rozdělováním běženců v EU nesouhlasí, patří Česko, Slovensko nebo Maďarsko.
Merkelová: Škrtání unijních fondů uprchlickou krizi nevyřeší
Angela Merkelová po schůzce se svým rakouským protějškem Wernerem Faymennem vyzvala ke svolání mimořádného summitu EU. Situaci je podle nich nutné řešit na celoevropské úrovni, protože tři země nejvíc zasažené uprchlickou vlnou (Německo, Rakousko a Švédsko) to vlastními silami nezvládnou.
„Společně jsme se obrátili na předsedu Evropské rady Donalda Tuska a řekli, že tento problém lze vyřešit jen na celoevropské úrovni. Je to zodpovědnost celé Evropské unie,“ oznámila Merkelová. Podle ní Tusk prověří, zda je možné mimořádný summit uspořádat už příští týden.
Podle německé kancléřky by se summit neměl zabývat rozdělením 120 000 běženců mezi státy EU, o kterém jednali unijní ministři vnitra v pondělí. „Toto (téma) je u ministrů vnitra v dobrých rukou," řekla Merkelová.
Thomas de Maizière
Pondělní schůzka ministrů nicméně kvůli odporu několika středoevropských a východoevropských zemí k přerozdělení migrantů nedospěla k žádnému posunu. Německý ministr vnitra Thomas de Maiziere následně v rozhovoru pro ZDF prohlásil, že je třeba na země odmítající kvóty vyvinout tlak, například osekáním peněz ze strukturálních fondů. „Myslím, že bychom měli mluvit o nátlakových prostředcích. Často to jsou státy, které dostávají mnoho prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie,“ poznamenal ministr.
Ochotu diskutovat o úpravě finančních toků uvnitř EU kvůli situaci kolem běženců naznačil i německý vicekancléř Sigmar Gabriel: „Není možné, aby se všechny země hlásily, když se rozdělují peníze, ale nikdo se nepřipojil, když jde o to převzít odpovědnost.“ Podle něj situace s běženci ohrožuje soudržnost EU ještě víc než řešení problémů zadluženého Řecka.
Fondy s uprchlíky nesouvisí, protestují státy odmítající kvóty
Česko se proti spekulacím o možném omezení přístupu k evropským fondům ohradilo. „Nevidím žádnou souvislost mezi dotacemi EU a kvótami, které jsou nesmyslné proto, že všichni běženci nakonec skončí v Německu. Česká republika se nikdy nebránila dobrovolnému přijímání všech uprchlíků, kteří u nás chtějí zůstat,“ sdělil stanovisko prezidenta Miloše Zemana jeho mluvčí.
Podle německého ministra de Maiziera s plánem Evropské komise na přerozdělení 140 000 uprchlíků souhlasila velká většina států, proti byla „nesolidární menšina“.
- S rozdělováním běženců na základě povinných kvót dlouhodobě nesouhlasí země visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák však v pondělí novinářům řekl, že výhrady mají také Rumunsko, Lotyšsko, Británie i další země.
Ke svolání mimořádného summitu EU ještě před Merkelovou a Faymannem vyzval slovenský premiér Robert Fico. „Na tento summit pojedu s mandátem v žádném případě nesouhlasit s povinnými kvótami i v případě, že bychom v této věci měli zůstat sami,“ oznámil. Podle něj 90 procent běženců tvoří migranti, kteří chtějí do EU z ekonomických důvodů, a nikoliv proto, že prchají před válkou.
Slovenský premiér se také ostře vymezil proti návrhu na krácení evropských peněz zemím odmítajícím běžence: „To, že nesouhlasíme s povinnými kvótami, neznamená, že nás někdo bude vydírat nebo vyhrožovat penězi ze strukturálních fondů. Ty nemají nic společného s migrační krizí. Ještě nikdy se nestalo, aby někdo byl (v EU) trestán za vlastní názor.“
GALERIE
Maďarsko utěsnilo hranici se Srbskem
Já mohu potvrdit, že předseda Evropské komise Jen-Claude Juncker podobný návrh nepředložil, koneckonců dohoda o partnerství a operační programy, které jsou hlavním rámcem pro čerpání strukturálních a investičních fondů toto ve svém právním základu neumožňují.
Čím se teď ale Evropská komise skutečně zabývá, je, jak uvolnit některé peníze ze strukturálních a zemědělských fondů těm státům, které jsou migrační krizí nejvíc zasaženy. Peněz určených pro Česko se to pravděpodobně nedotkne.