Americký prezident George Bush vyhlásil po 11. září válku proti terorismu. Ta ale v sobě nesla určitou neukončenost od samého počátku: „Protože cíle, který jí vytkl prezident Bush, což bylo naprosté vymýcení globálního terorismu, nebylo možné dosáhnout v nějakém dohledném časovém horizontu,“ vysvětloval Ondřej Ditrych. Výsledkem podle něj sice bylo oslabení Al-Kájdy, jenže v dnešní době čelíme dramatickému nárůstu fenoménu Islámského státu.
A jeho počátky lze hledat ve válce v Iráku, kam USA vpadly pod záminkou zbraní hromadného ničení, které se ale později nenašly: „Nedávno to řekl i prezident Obama - iráckou válkou jsme se dostali až k fenoménu Islámského státu. Na druhou stranu, zpětně se to vždy hodnotí snáze, než v tu danou chvíli,“ uvedl Břetislav Tureček.
Když politici hasí krizi a nemyslí na důsledky
Podle něj je obecnějším problémem to, že se politici vždy snaží hasit aktuální problém, a riziko, že to časem povede k nějakým novým krizím, se v danou chvíli odsouvá stranou: „Dnes to slyšíme i na české scéně, když se bavíme s politiky, jestli není riskantní posílat zbraně a munici na Blízký východ k boji proti Islámskému státu. Oni otevřeně říkají: bez rizika to není, ale my se zabýváme tou současnou krizí a tou je IS, což je větší problém než riziko, že ty zbraně někdy někdo může použít proti nám.“

Hyde Park: Proměny terorismu od 11. září 2001
Tureček v této souvislosti připomínal i slova Zbigniewa Brzezinského, což byl bezpečnostní poradce amerického prezidenta Jimmyho Cartera, a bývá mu přičítána podpora muslimských mudžahedínů proti Sovětskému svazu v Afghánistánu. „Brzezinski byl v roce 1998 dotázán, zda nevidí problém v radikalizaci islámských džihádistů a on odpověděl: co je pár zradikalizovaných islamistů proti tomu ohromnému výdobytku, že jsme rozvrátili sovětskou říši zla a osvobodili střední Evropu. To říkal před útoky Al-Kájdy na americké ambasády v Keni a Tanzánii a tři roky před 11. zářím,“ připomíná Tureček.
Terorismus nepramení z islámu
„V 80. letech to byli Američané, kteří podněcovali džihád, a nikomu to tehdy v západním světě nevadilo, protože se to hodilo proti SSSR. Za I. světové války zase džihád podporovaly v Osmanské říši Rakousko-Uhersko a Německo proti Britům. Samozřejmě že v islámu lze najít řadu prvků, které je možné využít k mobilizaci násilného chování. To jsou ale věci, které cynicky zneužije kdokoliv,“ konstatuje analytik z Metropolitní univerzity.
Zároveň varuje před kladením rovnítka mezi islám a terorismus: „Před 30 lety na Blízkém východě také žili muslimové, a přesto byl hnací silou většiny teroristických útoků levicový nacionalismus. V čele tehdejších palestinských teroristických skupin stáli palestinští křesťané podporovaní SSSR. Po rozpadu bipolárního světa jsme se dostali do situace, kdy hnací silou na Blízkém východě – což je rozvrácený region – je skutečně politický islám. Ale vrátím-li se o 20 let zpátky, tak kdo páral břicha těhotným ženám na Balkáně - to byli pravoslavní a katolíci,“ upozorňuje Tureček.
Pro Islámský stát jsou hlavním zdrojem příjmů daně
„Islámský stát je koncept, který se oddělil od Al-Kájdy už v minulé dekádě v Iráku, nyní se opět oživil na území Sýrie. V současnosti zastřešuje v podstatě polovinu území obou těchto států a má pod svou mocí osm milionů lidí. Ale vidím tam zásadní rozdíl: vzpomeňme, jak Al-Kájda útočila, byly to promyšlené útoky, ale neměly hlubší myšlenku než poškodit západ, to znamená zabít co nejvíce lidí v USA, na Bali nebo v Londýně.
Islámský stát má jiný mechanismus získávání moci – to znamená vybudovat a udržet souvislé území, muslimské území, a v podstatě tam vybudovat státní struktury. Nahradit ty dosavadní, které se zhroutily. „IS opravdu funguje jako stát: vybírají daně a cla a obchoduje se s nimi,“ vysvětluje Břetislav Tureček. Ondřej Ditrych pak dodává, že dříve byl IS financován ze soukromých darů přicházejících ze zemí Perského zálivu a také získával příjmy z ropy. „Ale teď získává největší část příjmů z daní, ovšem také z pokoutného prodeje památek.“