Kvůli stoupajícímu počtu migrantů v soupravách zastavila dánská železniční společnost DSB provoz vlaků směřujících do země z Německa. Migranti se totiž většinou snaží z Německa dostat přes Dánsko do Švédska. Dopoledne uzavřela dánská policie kvůli třem stovkám pochodujících migrantů také dálnici vedoucí z Německa na sever Dánska.;crop;
Dánsko se brání migrantům: Po inzerátech zastavilo vlaky z Německa
Státní dopravní společnosti DSB opatření údajně přijala na základě žádosti policie. Jak dlouho bude doprava mezi oběma členskými zeměmi Evropské unie stát, zatím není jasné.
Důvodem zastavení provozu mezi severoněmeckým Flensburgem a jihodánským Padborgem je podle DSB zavedení výjimečných pasových kontrol cestujících ve vlacích z Německa. Vlaky se nedostanou ani na trajekty, které je běžně převážejí mezi německým ostrovem Fehmarn a dánským městem Rödby na ostrově Lolland. Mezi Hamburkem a Kodaní projede denně v obou směrech pět vlaků, mezi příhraničními městy Flensburg a Padborg je to dalších devět.
Migranti na stanici v Padborgu
Migranti míří z Německa do Dánska především ve snaze dostat se dál přes Kodaň a úžinu Öresund do Švédska, kde chtějí většinou žádat o azyl. Samotné Dánsko nedávno přijímací podmínky pro žadatele o azyl výrazně zpřísnilo. Na to v pondělí upozornilo ve čtyřech libanonských novinách placeným inzerátem, jímž chce masivnímu přílivu uprchlíků zabránit.
Menšinová středopravá liberální vláda, která vzešla z červnových voleb, nastolila tvrdší kurz vůči imigrantům. Od 1. září platí reforma azylového zákona, na jejímž základě budou žadatelé o azyl dostávat až o polovinu nižší dávky a držitelé přechodného povolení k pobytu nemají během prvního roku právo na sloučení rodin. Odmítnutí žadatelé musí co nejrychleji Dánsko opustit. Pro povolení ke stálému pobytu se žadatelé navíc musí naučit dánsky. Bezdětný člověk bude nově dostávat podporu ve výši asi 6000 dánských korun (21 780 Kč) měsíčně oproti současným přibližně 11 000 dánským korunám (39 960 Kč).
Od neděle se na cestu do Švédska přes Dánsko vydalo několik set běženců. Dánsko trvá na dodržování evropských azylových pravidel, a už v úterý do Německa vrátilo první skupinu asi 20 uprchlíků, další prý budou následovat. V přístavu Rödby policie zadržela na palubě jednoho z trajektů asi stovku migrantů. Dalším trajektům, na jejichž palubách jsou údajně další migranti, policisté nepovolili vplout do přístavu. Lodě tak musejí čekat na moři.
Zhruba 80 migrantů zadržela ve vlaku na cestě do Dánska v severní spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko také německá policie. Nabídla jim ubytování v záchytném zařízení, odmítla je ale donutit k opuštění vlaku násilím a raději vyjednávala. Už v úterý nechala německá policie přejet hranici s Dánskem 170 migrantů bez potřebných dokumentů poté, co se zdráhali odejít s nimi do azylového střediska.
Dánská ministryně pro integraci Inger Stöjbergová se v úterý marně pokoušela dojednat se Stockholmem zvláštní dohodu, která by umožňovala nevracet běžence zpět do Německa a posílat je dál do Švédska. Migranti mají právo požádat v EU o azyl, nemají ale právo vybírat si, ve které zemi tak učiní, uvedl v komentáři k jednání zástupce Švédské agentury pro migraci Fredrik Beijer.
Juncker: Mezi zeměmi osmadvacítky je málo jednoty (zdroj: ČT24)
Syrské běžence zvou po Venezuele i další jihoamerické země
Do řešení současné uprchlické krize v Evropě se hodlají po Venezuele zapojit i další jihoamerické státy. Přijmout na svém území chtějí většinou nespecifikované počty běženců. Zřejmě nejhlasitěji se o ně přihlásila argentinská prezidentka Cristina Fernándezová Kirchnerová, která pronesla emotivní řeč během návštěvy bývalého prezidenta Brazílie Inácia Luly da Silvy v Buenos Aires.
„Nechci se podobat těm zemím, které vyhánějí uprchlíky a nechávají umírat děti na plážích,“ řekla podle listu La Nación Kirchnerová na adresu přístupu některých evropských států k přílivu běženců ze Sýrie. Podle ní mají uprchlíci v Argentině otevřenou náruč v rámci již fungujícího programu, který hodlá vláda početně posílit. O kolik se současná stovka Syřanů v Argentině rozroste, prezidentka neuvedla.
Podobně se vyjádřila i brazilská hlava státu Dilma Rousseffová, která pověřila vládu, aby vytvořila podmínky pro „přijímání těch, kteří vyhnáni ze svých zemí chtějí přijít k nám, aby pracovali a přispěli k prosperitě Brazílie“. V zemi dosud žije asi 2000 uprchlíků před syrskou občanskou válkou; o kolik by se jejich počet měl zvýšit, Rousseffová rovněž nespecifikovala.
Stranou nezůstala ani chilská prezidentka Michelle Bacheletová, která označila za důležité přijmout v nejkratším možném termínu další syrské uprchlíky, kterých v zemi podle ní nyní žije 277. Přinejmenším prý půjde o 50 až 100 rodin.
Další místa pro uprchlíky nabízejí i Paraguay či Uruguay. Z posledně jmenované země ale chce část z desítek již přijatých syrských běženců odejít, neboť tam prý nemohou najít práci.
S vůbec nejvyšší nabídkou přišel v pondělí venezuelský prezident Nicolás Maduro, který chce v zemi sužované ekonomickou krizí přijmout 20 tisíc Syřanů.
Horizont ČT24 speciál: Už měsíce proudí do Evropy statisíce lidí (zdroj: ČT24)