Představitelé německých vládních stran se dohodli na rozsáhlém balíku opatření pro azylovou politiku, mimo jiné na navýšení pomoci uprchlíkům o šest miliard eur a na zařazení balkánských států na takzvaný seznam bezpečných zemí. Podle uniklých informací se straničtí předáci shodli na tom, aby žadatelé o azyl v úvodní fázi přijímání dostávali místo kapesného věcnou pomoc. Vyplácení hotovosti bylo dosud vnímáno jako konfliktní bod mezi konzervativní unií (CDU/CSU) a sociální demokracií (SPD).
Německé vládní strany plánují navýšení pomoci uprchlíkům
Německo v roce 2016 na zvládání azylové situace navýší rozpočet o tři miliardy eur, spolkové země a obce dostanou další tři miliardy. Vladní strany se zároveň dohodly na rozšíření seznamu bezpečných zemí, jejichž občané nebudou moci získat azyl. Nově na výčtu budou všechny balkánské státy, které nejsou členy Evropské unie. Prozatím jsou od roku 2014 na seznamu Srbsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie, nyní k nim přibude i Kosovo, Albánie a Černá Hora. Cílem tohoto opatření je vyloučit žadatele o azyl z jihovýchodní Evropy, což uvolní kapacity pro válečné uprchlíky ze Sýrie či Iráku nebo Afghánistánu.
Německo rovněž ke zvládání krize a prevenci navýší prostředky v rozpočtu ministerstva zahraničí o 400 milionů eur ročně (zhruba 11 miliard korun). Počítá se také s posílením stavů spolkové policie, v následujících třech letech to bude 3000 nových míst.
Na evropské úrovni požadují německé vládní strany mimo jiné „solidární a spravedlivé rozdělení a přijetí uprchlíků, potřebujících ochranu, mezi ostatní členské státy EU“. Povinné kvóty odmítají východní země EU a také Británie; tyto státy trvají na dobrovolném přijímání běženců. Koalice také chce účinný postup proti převaděčům a pašerákům lidí či posílení role EU v boji proti příčinám uprchlických vln.
Šéf sociálnědemokratických poslanců Thomas Oppermann na Twitteru uvedl, že je spokojený. „Dobré výsledky. Podrobnosti dopoledne,“ napsal.
Podle azylového zákona mají běženci v Německu právo na příspěvek na potraviny, ubytování, oblečení a zdravotní péči. Německo jim ale pro tyto účely nedává peníze, ale poskytuje jim účelově vázané poukázky nebo jim přímo dané věci zajišťuje. Kromě toho mají žadatelé o azyl nárok na měsíční kapesné, jeho průměrná výše činí 360 eur (9700 Kč).
Německo o uplynulém víkendu přijalo takřka 20 000 běženců, kteří do země přijeli z Maďarska přes Mnichov. Prvotní odhady přitom hovořily maximálně o 14 000 lidech. Za neděli dorazilo do Německa 13 000 migrantů, v sobotu 6900. Celkem v letošním roce německé úřady očekávají 800 000 žadatelů o azyl, jen v srpnu jich bylo v zemi registrováno přes 100 000.
Po víkendovém náporu příliv uprchlíků z Maďarska do Rakouska zatím ustal. Před nedělní půlnocí hranice překročila poslední skupina 260 lidí a zamířila vlakem do Vídně. Na hraničním přechodu Nickelsdorf se poté obnovil normální provoz.
GALERIE
Do Německa za uplynulý víkend dorazilo 20 tisíc migrantů
S přepravou pomáhají dobrovolníci
S přepravou uprchlíků z Maďarska pomáhají i rakouští a němečtí dobrovolníci, kteří je přepravují vlastními auty. Konvoj skoro 150 vozů pro ně v neděli přijel přímo do Budapešti. Vlna solidarity se zvedla poté, co Maďarsko minulý týden odmítlo pouštět uprchlíky dál směrem na západ. Vzkaz posílil hlavně vliv sociálních sítí. Kromě možnosti odvozu přivezly desítky lidí do Budapešti také základní humanitární potřeby, jako je jídlo a oblečení. Především syrští migranti v hlavním maďarském městě museli strávit několik dní.
Pomoc je organizovaná a všichni se musí řídit jasnými pravidly. Lidé, kteří sem přijeli například z Vídně, migranty dovezou na dohled hranic. Tam je vysadí a běženci na území Rakouska přejdou pěšky. Nikdo tak nemůže být právně stíhán. Zase je totiž naloží až na druhé straně hranice a pokračují dál směrem na západ.
Viktor Orbán
Orbán: Nejsou to uprchlíci, ale přistěhovalci
Vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) António Guterres varoval, že agentury starající se o běžence v táborech v krizových oblastech jsou na pokraji bankrotu a nedokáží zajistit základní potřeby pro miliony běženců. Poukázal zejména na zhoršující se situaci v Libanonu a Jordánsku, kde je nepřijatelný nedostatek potravin a lékařské péče pro čtyři miliony lidí, kteří uprchli ze Sýrie. Proto se také Syřané rozhodují cestovat dál na severozápad do Evropy. V roce 2010 ze země prchalo v průměru 11 000 lidí denně, nyní 42 000.
Maďarský premiér Viktor Orbán znovu řekl, že jeho vláda nemůže přijmout uprchlické kvóty navrhované Evropskou komisí, dokud nebude vyřešena ochrana vnějších hranic Evropské unie. Podle Orbána by Unie měla vytvořit fond pomoci třetím zemím, jako je například Turecko, aby jim pomohla vypořádat se na jejich územích s problémem masové migrace. Orbán také v projevu před maďarskými velvyslanci uvedl, že Maďarsko bude dodržovat schengenská pravidla. Na adresu běženců řekl, že nejde o uprchlíky, ale o přistěhovalce.
Orbán prohlásil, že v 90 procentech členských států EU se názory obyvatel a politických elit rozcházejí, což je vážný problém v demokracii. „Demokratický systém z dlouhodobého hlediska nemůže fungovat s tímto vnitřním rozporem,“ řekl.
Jordánsko se potýká s množstvím běženců (zdroj: ČT24)
Pět lidí se zranilo při požáru azylové ubytovny v Německu
Při požáru ubytovny pro azylanty na jihozápadě Německa se v noci na pondělí zranilo pět lidí, čtyři z nich byli hospitalizováni. Příčina požáru není zatím známá. Dva lidé se nadýchali kouře, další tři se zranili, když před plameny prchali okny.
Plánovaná ubytovna pro žadatele o azyl v noci na dnešek vzplanula také v durynské obci Ebeleben. Shořely údajně krovy tří bloků budov. Vzhledem k tomu, že ale ubytovna zatím nesloužila svému účelu, neutrpěl nikdo zranění.
V Německu ostatně v poslední době žháři zapálili několik dalších budov určených pro ubytování uprchlíků, například v jihoněmeckém Weissachu či v saské Míšni. Naposledy se terčem útoku stala ubytovna v obci Neckargemünd nedaleko Heidelbergu, kde bydlí asi 50 běženců. Útočníci do budovy hodili dýmovnici.