Venezuela zavřela tři přechody s Kolumbií a při hranici s ní vyhlásila výjimečný stav. Z oblasti vyhání Kolumbijce, kteří zde dlouhé roky žijí. Oficiálním důvodem jsou útoky na vojáky. Prezident Nicolás Maduro se ale spíš snaží odvést pozornost od sociálních bouří způsobených chybami vlády a nízké ceně ropy.
Venezuela deportovala tisíc Kolumbijců, další prchají v obavách sami
Pohraniční oblast kolem Cucuty je rájem pro pašeráky, kteří ve Venezuele nakupují dotované zboží a benzín a v Kolumbii je s velkým ziskem prodávají. V oblasti působí řada zločineckých gangů. Některé z nich jsou pozůstatkem polovojenských skupin, které byly v minulosti vytvořeny pro boj s kolumbijskou levicovou guerillou FARC.
Prezident Maduro ve snaze zakročit proti gangům vyhlásil na 60 dní výjimečný stav, který kromě jiného úřadům umožňuje prohledávat domy bez povolení. Do vlasti už bylo deportováno zhruba tisíc Kolumbijců, které Caracas viní z napomáhání pašerákům. Minimálně pět tisíc dalších raději ze strachu před tvrdým zásahem venezuelských úřadů prchlo.
„Všechno nám (Venezuelci) ukradli, i osobní věci. A to je můj syn občanem Venezuely,“ stěžuje si Kolumbijka deportovaná z Venezuely. „Zdálo se, že Maduro je náš bratr, ale vyhodil nás jako odpad,“ říká jedna z uprchlic, která ve Venezuele před lety našla útočiště před hrozbami zločinců.
Policisté pomáhají s přenesením majetku deportovaných Kolumbijců
Deportovali obyčejné lidi, stěžuje si prezident Kolumbie
Podle kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose se deportace ve skutečnosti netýkaly polovojenských jednotek, proti kterým měly být podle jeho venezuelského protějšku namířeny především. Z Venezuely museli odejít „obyčejní lidé, kteří v ní chtěli pracovat a v poklidu žít“.
Podle Santose si deportovaní stěžovali na špatné zacházení ze strany venezuelských bezpečnostních sil. Mnoho rodičů prý násilně oddělily od jejich dětí. „Způsob, jakým bylo mnoho Kolumbijců vyhnáno z venezuelského území, je nepřijatelný,“ prohlásil Santos po setkání s deportovanými.
Kolumbií zmítají emoce. „Díky bohu jsem Kolumbijec. Jsem rozhořčený z toho, že mí krajané se musejí poníženě brodit řekou se svými matracemi a stoly na zádech,“ říká jeden z účastníků demonstrace v kolumbijské metropoli.
Dům opuštěný Kolumbijci je určen k demolici
Deportace jako zástěrka bídné situace ve Venezuele?
K potyčkám mezi armádami obou zemí zatím nedošlo a zřejmě ani nedojde. Na ozbrojeném střetu nemá nikdo zájem. „Chceme pokračovat v budování bezpečnější hranice. Hranice míru. Hranice, na které se budou ctít zákony, kde nebudou vládnout mafie, které se zrodily z násilí,“ ujišťuje venezuelská ministryně zahraničí Delcy Rodriguezová. Informace o špatném zacházení s deportovanými obyvateli označila za „mediální lži“.
Podle mnohých si populistický režim v Caracasu udělal z Kolumbijců obětní beránky a zátahem vůči nim se jen snažil zakrýt diletantskou hospodářskou politiku, která uvrhla zemi do hluboké ekonomické krize. Loni dosáhla inflace 60 procent. Socialistická vláda označuje za původce krize „sabotéry“, opozice naopak vládu viní z neschopnosti. Podle průzkumu místní agentury Datanalisis se podíl respondentů, kteří schvalují působení prezidenta Madura, snížil na 22 procent.
Venezuela a Kolumbie řeší spor kolem hranice (zdroj: ČT24)