Maďarsko zvažuje nasazení armády u hranic

Maďarská vláda kvůli přílivu uprchlíků zvažuje nasazení armády. Jakékoliv rozhodnutí o jejím zapojení by ale musel nejprve schválit parlament. Poslanci by se kvůli tomu mohli sejít na mimořádné schůzi příští týden a na programu budou mít i možné zpřísnění trestů za nelegální imigraci.

Podle dřívějších informací by se parlament mohl sejít na mimořádné schůzi v pátek 4. září. Tvrdší postih by měl hrozit nejenom za převaděčství, ale i samotné nelegální překročení hranic. Trestat by se mělo i poškozování nově postaveného plotu na hranicích se Srbskem. Maďarsko potřebuje na hranicích „nejen fyzické, ale i právní bariéry“, řekl v televizi státní tajemník na ministerstvu spravedlnosti Róbert Répássy o chystaných vládních návrzích.

Maďarská policie ve středu ráno podle televizních záběrů použila slzný plyn během nepokojů, které nakrátko propukly v hlavním přijímacím středisku pro uprchlíky v pohraničním městečku Röszke na jihu země. Policisté se podle policejní mluvčí snažili zabránit v odchodu asi dvěma stovkám migrantů, kteří odmítali nechat si sejmout otisky prstů.

Podle zpravodaje agentury Reuters policisté obklíčili asi 300 až 400 uprchlíků a snažili se je uklidnit za pomoci megafonů. Náčelník maďarské policie Károly Papp oznámil, že ostrahu hranic se Srbskem od 5. září posílí dalších 2106 policistů.

Podle policie v úterý překročil srbsko-maďarské hranice rekordní počet 2533 migrantů, převážně ze Sýrie, Afghánistánu a Pákistánu. Dalších 1300 zadržela během dnešního dopoledne. Předchozí rekord padl v pondělí.

Maďarsko už letos zaznamenalo asi 140 tisíc migrantů, což je už teď zhruba třikrát více než v roce 2014. Většina požádá o azyl, ale pak rychle odchází do bohatších zemí Evropské unie, jako je Německo nebo Švédsko.

Maďarsko je pro uprchlíky jen přestupní stanicí
Zdroj: ČT24

Ministr lidských zdrojů Zoltán Balog si německému rozhlasu postěžoval, že Budapešť celé měsíce marně upozorňoval na vážnou situaci na tzv. balkánské uprchlické trase. Brusel prý nereagoval, a tak Maďarsko nemá jinou možnost než podnikat jednostranné kroky, jako je stavba plotu.

„Nedovedu si představit, že by Maďarsko stihno bariéru dostavět podle plánu, tedy za nějakých deset dní. Poté ale už významnému procentu migrantů zabrání ve vstupu do země. Lidé se nicméně neotočí a nepůjdou zpátky do Sýrie, ale prostě tu trasu stočí přes Rumunsko nebo Chorvatsko," komentoval zpravodaj ČT David Miřejovský.

  • Maďarsko letos zaznamenalo asi 140 tisíc migrantů, což je už teď zhruba třikrát více než v roce 2014.
  • Většina požádá o azyl, ale pak rychle odchází do bohatších zemí Evropské unie, jako je Německo nebo Švédsko.

Slováci kritizují Rakousko za stavbu uprchlického tábora u hranic

Slovensko kritizovalo rozhodnutí sousedního Rakouska postavit bezprostředně u společné hranice obou států ubytovnu pro uprchlíky. Dočasný tábor z obytných kontejnerů pro 60 uprchlíků ze Sýrie roste na hraničním přechodu Bratislava/Berg jen několik kilometrů od centra slovenské metropole. Nové ubytovací kapacity mají ulevit přeplněným uprchlickým táborům v Rakousku.

„Je tam vícero rizik, kvůli nimž není umístění tábora dobré. Jsou tam rizika i z hlediska silničního provozu, protože (tábor) je na hlavním tahu mezi dvěma regiony,“ řekl slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák. Slovenská policie podle něj u hranice posílí hlídky a obyvatele tábora v případě překročení slovensko-rakouské hranice vrátí zpět do sousedního státu. Kaliňák také kritizoval vyspělé země EU za to, že neúspěšné žadatele o azyl nevracejí do zemí původu. „Návratová politika je v katastrofálním stavu. Hlavní problém je, že jednotlivé země západní Evropy po rozhodnutí, že (běženci) nemají nárok na azyl, je nevracejí (do vlasti), ale nechávají je žít na svém území. Tím pádem každý z nich si je jist, že se jednou dostane do státu, do kterého chce,“ řekl ministr.

S Maďarskem se Slovensko dohodlo na společných policejních hlídkách s cílem potlačit případy nelegální migrace v mezinárodních vlacích, které jezdí z Maďarska přes Slovensko a Česko do Německa. Za uplynulé dva týdny se uskutečnily čtyři společné akce, během nichž policisté zadrželi 71 cizinců.

Slovensko se již dříve dohodlo s Rakouskem, že dočasně ubytuje 500 běženců, kteří pobývají v alpské republice. Termín přestěhování uprchlíků na Slovensko zatím není znám. Obyvatelé slovenského Gabčíkova, kde by běženci měli být ubytováni, se v místním referendu na začátku tohoto měsíce postavili proti zřízení dočasného uprchlického tábora na území této obce.

Migranti mohou být odpovědí na vylidňování Srbska

Srbsko by mělo požádat běžence, kteří přes jeho území přecházejí do bohatších částí Evropy, aby se v této balkánské zemi usídlili, a pomohli tak vyřešit její vylidňování, navrhuje srbská pověřenkyně pro rovnoprávnost Brankica Jankovičová. Případní noví obyvatelé Srbska by ale museli projít výběrem a podrobnou bezpečnostní prověrkou.

Srbsko se dlouhodobě potýká s klesající porodností i odlivem mladých lidí, kteří  hledají práci v západní Evropě a Severní Americe. Počet obyvatel země tak od roku 2002 klesl o více než pět procent. Stovky vesnic se prakticky vylidnily. Přes srbské území letos prošlo okolo 100 000 běženců během cesty na sever k maďarské hranici. Mnoho migrantů pochází ze Sýrie.

Ředitelka bělehradského Střediska pro euro-atlantická studia Jelena Miličová namítá, že by návrh Jankovičové vedl k etnickému inženýrství. „Je nesmyslné, aby se migranti, i kdyby s tím měli souhlasit, usazovali ve vylidněných oblastech,“ uvedla. „Jak by se měli integrovat do společnosti, pokud by žili v částech země, kde nejsou lidé ani žádná ekonomická aktivita,“ dodala.

Vydáno pod