Unikátní objev: V Izraeli našli klíčovou římskou základnu

Nález římské základny v Izraeli udělal z archeologa hvězdu (zdroj: ČT24)

Archeology i milovníky antiky nadchl poslední objev na severu Izraele. Podařilo se tam nalézt vůbec první stálý vojenský tábor na východě někdejší Římské říše. Základna měla na tehdejší dobu obří rozměry – bylo na ní šest tisíc vojáků.

Na začátku letopočtu sahala Římská říše až do vzdáleného Království Izrael. Během pouhých 70 let vypukly tři krvavé římsko-židovské války, na jejichž konci zůstal Jeruzalém v rozvalinách a z dříve mocné židovské civilizace jen roztroušené skupiny uprchlíků.

Sever vzpurné provincie střežila mocná římská pevnost Legio. „Tábor měřil 500 krát 700 metrů. Byl opravdu hodně veliký. Po dobu dvou století tu sídlilo 6 tisíc římských vojáků,“ konstatoval autor nálezu Yotam Tepper, který hledal takzvané castrum dvacet let.

Nález římské základny v Izraeli
Zdroj: ČT24

Už jako student věděl z historických pramenů, kde přibližně klíčový římský tábor stál. Teprve satelitní snímkování ale odhalilo jeho přesnou pozici.

Mohutné základy praetoria, sídla velitele římské VI. legie, i vodovodní a odpadní potrubí ukazují dva tisíce let starou stavební dovednost antiky. „Vně hradby leželo rostoucí město plné lidí, kteří následovali armády z ekonomických nebo sociálních důvodů jako rodiny vojáků nebo prostitutky,“ prohlásil ředitel Allbrightova ústavu pro archeologii Mathew Adams.

Ne náhodou si Římani vybrali pro svou velkou základnu právě místo zvané Megiddo - křižovatku obchodních cest a také dějiště mnoha velkých bitev. Název místa dal vzniknout jménu Armageddon, biblické závěrečné bitvě posledního soudu.

Věznice u Megidda
Zdroj: ČTK/AP/Nasser Ishtayeh

Raně křesťanské kořeny tu jsou velmi silné. Stoupenci tehdy nového náboženství představovali většinu mezi legionáři. Pod povrchem nedaleké věznice dokonce Tepper objevil vůbec nejstarší křesťanskou modlitebnu světa.