V upomínku mrtvých: Tisíce lidí pochodují za oběti ve Srebrenici

Nezuk (Bosna) - Více než 9000 lidí ve věku od 5 do 75 let se vydalo na mírový pochod směřující do Srebrenice, kde v roce 1995 bosenskosrbské síly zabily na 8000 muslimských mužů a chlapců. Během třídenního pochodu jeho účastníci ujdou asi sto kilometrů. Pochod by měl skončit na hřbitově v Potočari nedaleko Srebrenice, kde se uskuteční smuteční ceremonie a pohřby dalších 136 obětí masakru, jejichž těla byla nedávno objevena.

Účastníci pochodu u příležitosti dvacátého výročí srebrenického masakru jdou opačným směrem než bosenští Muslimové, kteří se v červenci 1995 snažili ze Srebrenice utéct.

Tisíce lidí tehdy zoufale hledaly cestu k městu Tuzla a snažily se vyhnout bombardování srbského dělostřelectva. Jedním z těch, kdo tuto náročnou cestu přežil, byla Fatima Agićová, která utekla do okolních lesů se svým manželem Hasibem a dvěma syny Seadem a Mirsadem. Shodli se prý tehdy, že „jestliže zemřou, zemřou společně“.

Pochod míru k uctění obětí ze Srebrenice
Zdroj: Amel Emric/ČTK/AP

Když ale začala střelba, všichni se rozutekli a Fatima zůstala sama, obklopená mrtvými těly. Začala mezi nimi hledat těla svých blízkých a jedno z nich prý vypadalo jako jejího syna Seada. Seděla u něj dlouhé čtyři dny, když jí ale najednou došlo, že boty, které mrtvé tělo mělo, nepatří jejímu synovi. Vydala se tedy znovu na cestu, zmatená a dezorientovaná.

„Oni stříleli, vy utíkáte. Snažíte se sami sebe zachránit, utíkáte přes mrtvoly, aniž byste je viděli,“ popsala Fatima. Mnoho lidí prý tehdy hladovělo a kvůli tomu trpěli halucinacemi, někteří na následky zranění vykrváceli, jiní se vzdali a byli zabiti. Po třinácti dnech dorazila Fatima do města Kladanj, její syn Sead tam už byl, její muž se tam dostal až za 66 dní, její druhý syn ale zůstal navždy v lesích okolo Srebrenice. 

„Přála bych si, aby byl Mirsad naživu. I kdybych ho už nikdy neviděla. Stačilo by mi vědět, že je naživu,“ uvedla bosenská žena, která při krveprolití ve Srebrenici přišla rovněž o svého bratra, otce a dva švagry.

Památník v Potočari
Zdroj: Amel Emric/ČTK/AP

Sarajevem projel konvoj smutku

V sobotu bude v Potočari pohřbeno dalších 136 nově identifikovaných obětí masakru. Převoz rakví Sarajevem sledovaly v ulicích města tisíce lidí. Kolona nákladních aut pokrytých bosenskými vlajkami a bílými květinami krátce zastavila před sídlem předsednictví bosenského státu, a lidé tak mohli položit na vozy další květiny.

U památníku v Potočari je v současné chvíli pohřbeno 6241 obětí masakru, dalších 230 jich bylo pochováno na žádost jejich rodin mimo tento hřbitov. Po pohřbu dalších 136 identifikovaných obětí bude v Potočari pohřbeno 440 nezletilých. Dosud bylo exhumováno necelých 7000 obětí, které se nacházely v 93 masových hrobech a na 314 místech.

Organizátoři očekávají, že sobotní smuteční ceremonie se zúčastní asi 50 000 lidí včetně mnoha mezinárodních delegací.

Dobytí východobosenské Srebrenice srbskými jednotkami a následný masakr tisíců lidí se stal jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války. Srbské jednotky Srebrenici obsadily v době, kdy platila za „bezpečnou zónu OSN“. Ženy, děti a starce dopravily na muslimská území, ale na 8000 mužů a chlapců v červenci 1995 zmasakrovaly. Nizozemští příslušníci mírových jednotek tomu nedokázali zabránit: nebylo jich dost a neměli dostatek zbraní. Pozůstatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech a identifikovány pomocí analýzy DNA. Řada lidí se ale dodnes pohřešuje. 

Vydáno pod