Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil první fotografie Pluta a jeho měsíce Charon, které během úterního průletu kolem této trpasličí planety pořídila sonda New Horizons. Jde o první podrobnější obrázky, které nyní budou po dobu 16 měsíců přicházet z paluby aparátu, jenž se pohybuje pět miliard kilometrů od Země.
Pluto zblízka: NASA zveřejnila fotky z průletu kolem trpasličí planety
Vědci jsou v komentáři k zatím nejpodrobnějším obrázkům Pluta zatím zdrženliví, nicméně je označují za ohromující. Potřebná data získaná sondou zatím nemají k dispozici, a veškeré závěry se proto podle nich zatím blíží spekulacím. Za největší novinku prozatím označují fakt, že Pluto a jeho měsíce zřejmě nejsou mrtvé planety, že jejich povrch je relativně mladý a aktivní.
Pluto není hrouda mrtvého kamení
Za zvlášť překvapivou považují odborníci skutečnost, že Pluto není hrouda mrtvého kamení a ledu, jak se dosud předpokládalo. Skutečnost, že snímky povrchu nezachycují žádné krátery po dopadu kosmického materiálu, naznačuje, že jej neformovaly kolize s vnějšími objekty, ale vnitřní teplo. Pluto je geologicky aktivní, překvapivě „mladý“ se zdá být i jeho měsíc Charon. Vědci také zjistili, že Pluto je větší, než se soudilo - jeho průměr činí 2370 kilometrů, což jsou zhruba dvě třetiny Měsíce.
GALERIE
videogallery_546880
Záběry sondy ukazují úsek planety velký asi 240 kilometrů. Je na něm vidět horský hřbet vysoký zhruba 3350 metrů a desítky kilometrů dlouhý. Vědci tvrdí, že stáří hor, které jako by vyrostly z ledového podloží, je jen 100 milionů let. Stáří planety je přitom 4,5 miliardy let.
Teplo, které zřejmě nitro planety rozehřívá, může být důsledkem rozpadu radioaktivních látek, které jsou v planetárních objektech běžně přítomné, uvádějí experti NASA. Může jít také o vliv energie, která se uvolňuje postupným zamrzáním podzemního oceánu.
Pokud jde o Charon, který je rozměrem asi poloviční ve srovnání s Plutem, nacházejí se na něm kaňony hluboké pět až deset kilometrů, které jsou součástí soustavy údolí a skal dlouhé tisíc kilometrů. Nečekaně ostrý snímek Charonu byl pořízen už v pondělí, fotografie Pluta v úterý asi půldruhé hodiny předtím, než se sonda k trpasličí planetě nejvíc přiblížila.
Sonda vyfotila i Plutův měsíc Charon
Geologická činnost musí mít svůj zdroj tepla, vědci tento efekt v případě ledových satelitů připisovali velkým planetám. Skutečnost, že se něco takového děje i na Plutu, tuto teorii popírá. Stejně tak je překvapující, že složení Pluta umožňuje pevný povrch se skalami vysokými kolem 3300 metrů.
Výška pohoří je důležitá, protože nasvědčuje tomu, že by na Plutu mohla být voda. Povrch je pokryt dusíkovým ledem, metanovým ledem a zmrzlým oxidem uhelnatým. „Z toho ale hory neuděláte. Je to příliš měkké,“ vysvětluje člen vědeckého týmu NASA John Spencer. Strmost pohoří podle dalšího experta Alana Sterna nasvědčuje tomu, že podloží musí tvořit zmrzlá voda. „Skály na fotografii musí být z ledu. Dokonce už předtím zkoumání ukázalo místa, kde byl dusíkový plášť poškozen erozí, a teď poprvé vidíme led. Můžeme si být jistí, že se tam voda vyskytuje v hojném množství. Aktuální modely to sice už předpokládaly, ale je skvělé to vidět na vlastní oči,“ prohlásil Stern.
Americká sonda New Horizons v úterý proletěla kolem Pluta v nejmenší vzdálenosti 12 500 kilometrů a naplnila svou hlavní výzkumnou misi, která začala startem před víc než devíti lety. Úspěšný průlet oficiálně potvrdila zpráva, která přišla na Zemi ve 2:53 našeho času. Zpráva urazila celkem 4,7 miliardy kilometrů a trvalo jí to čtyři hodiny a 25 minut.
Sonda New Horizons je vůbec prvním kosmickým tělesem vyslaným člověkem, které k trpasličí planetě dorazilo. Vědci zatím neměli příležitost Pluto podrobněji prozkoumat. Na to, aby mohli planetku sledovat například teleskopem, je Pluto od Země příliš daleko. Sonda kolem trpasličí planety proletěla rychlostí 49 000 kilometrů za hodinu. „Díky této misi jsme navštívili každou planetu ve sluneční soustavě,“ připomněl Charles Bolden z NASA. Nyní je sonda už téměř dva miliony kilometrů od Pluta daleko a míří do takzvaného Kuiperova pásu, kde bude zřejmě zkoumat další kosmická tělesa.
GALERIE
videogallery_546774