Islámský stát skupuje pozemky v Bosně. Vzniká výcvikové středisko?

Ošve (Bosna) - Stoupenci Islámského státu (IS) údajně budují základnu v bosenské vesnici Ošve, kde jejich stoupenci skupují pozemky. Píše o tom britský bulvární list The Sunday Mirror. Podle bezpečnostních služeb si radikálové udělali z Ošve výcvikové středisko. Do Sýrie odtud odjelo bojovat nejméně 12 radikálů, upozorňuje britský list.

Balkanolog: Vahábisté na Balkánu mají na pozemky peněz dost (zdroj: ČT24)

Podle Sunday Mirror přívrženci IS tajně skupují pozemky v izolované vesnici Ošve, která je obklopená hlubokými lesy. Bezpečnostní služby se obávají toho, že radikálové oblast využívají k výcviku bojovníků, které pak mohou poslat spáchat teroristické útoky na Západě.

Bosna má pro ně klíčovou strategickou polohu – džihádisté totiž cestují ze Sýrie nelegálně přes Turecko do Řecka a pak pokračují přes Makedonii a Srbsko dál do Evropy. V Bosně je po balkánských válkách také snazší získat zbraně.

Před pěti měsíci musela zakročit protiteroristická jednotka v jedné vesnici na severu země poté, co na některých domech zavlál černý prapor IS. Přímo z Ošve mělo v posledních měsících odejít do Sýrie dvanáct lidí, z toho pět je zřejmě po smrti. „Z této vesničky odešlo a odchází do Sýrie velké množství lidí,“ upozornil expert na terorismus Dževad Galijasević.

Téměř dokonalé krytí

Vesnici, která se nachází na kopci asi 60 mil od Sarajeva, nezná ani GPS. Do obce se dá dostat pouze po strmých a klikatých silnicích, kde auta projedou jen tak tak. Řada domů je opuštěných a vesničané nosí muslimské oblečení, některé ženy dokonce burky, informoval Sunday Mirror. Průvodce reportéry upozorňoval, že jsou sledováni a raději by neměli fotit.

Podle informací britského listu koupil v Ošve dva hektary i podporovatel IS Harun Mehičević, který uprchl z Bosny v roce 1990 během balkánských válek a usadil se v australském Melbourne, kde je považován za jednoho z nejnebezpečnějších mužů v zemi. „Alláh pomůže mudžahedínům (svatým bojovníkům) vytvořit islámský stát, kde budou muslimové žít důstojně a se ctí,“ prohlásil při jednom svém kázání.

Podle svědků se z lesa pravidelně ozývá střelba

Nemovitost měl v obci zřejmě i muslimský vůdce Izet Hadžić zatčený policií během razie. Další radikálové vlastnící pozemky prý odjeli do Sýrie nebo Iráku. Jeden vesničan reportérům řekl, že místní obyvatelé cítí, že teroristé si udělali z oblasti „hnízdo“. „Pravidelně slyšíme střelbu přicházející z lesa. Stává se to každý týden,“ uvedl svědek, který si nepřál být jmenován.

„Lze předpokládat, že s něčím podobným se v Bosně setkat můžeme. Není to první případ, kdy se mluví o IS a jeho aktivitách na Balkáně nebo v Bosně a Hercegovině. V minulém roce vzbudilo velkou pozornost vyvěšení vlajky IS v jedné podobné lokalitě, kde se koncentruje radikálně smýšlející část bosňácké populace. Ta je úzce spojená i s bývalými džihádistickými bojovníky, kteří zde zůstali po ukončení válečného konfliktu v první polovině 90. let. Radikální islámské hnutí je tu spojováno hlavně s vahábisty. Na Balkánu jsou dosud štědře sponzorováni ze strany bohatých sunnitských arabských států,“ konstatoval balkanolog Richard Stojar.

obrázek
Zdroj: ČT24

Bosna se bojí návratu extremistů do vlasti

Podle zprávy Lákadlo syrské války: Bosenský kontingent zahraničních bojovníků odcestovalo mezi lety 2013 a 2014 do Sýrie 156 bosenských mužů a 36 žen spolu s 25 dětmi. Autoři zprávy – profesor politologie Vlado Azinović a islámský teolog Muhamed Jusić – varují, že Bosna není připravena čelit hrozbě.

„Návrat jednotlivců zapojených do konfliktu v Sýrii a bojujících po boku IS je bezpochyby bezpečnostní výzvou a hrozbou, jejíž rozsah je těžké určit,“ podotkla Kristina Jozičová z bezpečnostní služby Sipa. Podle Jozičové Sipa zkoumá veškerá obvinění, která mohou být spojena s teroristickou činností, ať už jde o financování nebo rekrutování nových členů.

Obec Ošve je podle ní pod dohledem od květnové policejní razie. „S Bosňany, kteří bojovali na straně IS, bude po jejich návratu zacházeno jako s hrozbou pro národní bezpečnost, ať už tu mají pozemky, nebo ne,“ dodal ředitel Centra pro bezpečnostní studia v Sarajevu Armin Krzalić.