Moskva – Kvůli poklesu podpory vládní strany Jednotné Rusko je pozice Vladimira Putina oslabena a strana se po ztrátě ústavní většiny bude muset podělit o moc. Na tom se shodují dnešní komentáře ruských deníků k výsledkům nedělních parlamentních voleb, v nichž sice Jednotné Rusko vítězí, ale jeho zisk zatím kolísá kolem 50 procent odevzdaných hlasů oproti více než 64 procentům před čtyřmi lety. Zahraniční deníky v komentářích konstatují, že Rusové se již nenechají obalamutit postsovětskými hesly a že Putina čeká nelehké období.
Jednotné Rusko ztrácí, na „ruské jaro“ je ale příliš brzy
„Jednotné Rusko ztrácí ústavní většinu ve Státní dumě a není jisté, že si zachová prostou většinu. Strana bude muset hledat partnery,“ napsal Kommersant. Podle deníku je téměř jisté, že novou dumu, dolní komoru parlamentu, budou tvořit stejné čtyři strany jako dosud, ale poměr sil se změní. List upozornil, že Jednotné Rusko citelně ztratilo hlasy ve velkých městech. „Tolik špíny, kolik bylo v těchto volbách, země nezažila ani za Jelcina. Místo svobodně projevené vůle voličů předvedl režim špinavé technologie a pokřivené výsledky,“ postěžoval si v listu vůdce komunistů Gennadij Zjuganov.
„Strana menšiny,“ nadepisuje své zpravodajství z voleb na titulní straně liberální list Vedomosti a předvídá, že Putinovu stranu moci „čeká těžká pětiletka“. V redakčním komentáři deník zdůraznil, že volební kampaň se nezapsala do paměti nápaditými hesly, ale „masivním a vynalézavým bojem“ s nezávislým auditem hlasování a sčítání hlasů. „Jestli společnost potřebovala důkazy, že výsledky budou 'nakreslené', pak potvrzením je nervozita a hysterická reakce úřadů na legitimní a pokojné požadavky kontrolovat chod voleb,“ usoudily Vedomosti. Poukázaly přitom na tažení proti nevládní organizaci Golos, monitorující volby, a na hackerské útoky proti webům kritických médií. „Nechceme žít v Sovětském svazu,“ vysvětlovali studenti z Rostova, kteří své hlasovací lístky buď schválně ničili, anebo hlasovali podle zásady „pro kohokoli, jenom ne pro Jednotné Rusko“.
Opoziční Novaja gazeta považuje nedělní volby za „sebevraždu strany moci“: pokud konečné výsledky přisoudí Jednotnému Rusku více než 50 procent, zemí se rozlehne stejné hvízdání, jaké nedávno slyšel Putin ve sportovní hale. Jestli se v oficiálních výsledcích objeví 40 procent, obyvatelstvo si pomyslí, že ve skutečnosti to bylo 20 procent. Za druhý důsledek voleb považuje „prudké oslabení pozice Vladimira Putina a perspektivu rychlé eroze těch mocenských institucí, které vystavěl na písku své osobní popularity“; to podle listu signalizuje nadcházející politickou krizi.
Naopak podle listu Moskovskij komsomolec „politická elita udělala krok od propasti“ a docela pravděpodobně působící výsledek hlasování svědčí, že režim „ještě definitivně neztratil pud sebezáchovy“. „Volby 2011 nepřinesly reálné změny. Ale darovaly nám paprsek naděje, že vše ještě není ztraceno,“ uzavřel Moskovskij komsomolec.
Rusy není možné vodit za nos jako v sovětských časech
„Volby v Rusku není jednoduché zlehčit jako otravnou frašku v sovětských časech. Internet vedl k tomu, že Rusové se již nedají ošálit. I když Putin utrpěl porážku, nehrozí nebezpečí, že přijde o vítězství. Citelná ztráta osobní popularity ho ale zcela jistě zneklidní. Možná hodí přes palubu svého kandidáta na premiérský úřad. Medvěděv se prokázal jako slabý prezident, proto nyní možná poslouží jako obětní beránek. K tomu, aby to Rusy přesvědčilo, že nově zvolený parlament má vůli a odhodlání k tomu, aby pohnal Kreml k zodpovědnosti, to ale stačit nebude,“ napsal britský list The Times.
„Ruská vládní strana Jednotné Rusko musí více, než očekávala, přijmout neúspěch v parlamentních volbách. Přitom všudypřítomný tandem Vladimir Putin a Dmitrij Medvěděv během kampaně sliboval ve všech oblastech rozsáhlé finanční a strukturální zlepšení,“ napsal německý list Neue Osnabrücker Zeitung. „Voliči byli zastrašováni, úředníci podpláceni, volební urny upraveny, protivládní demonstrace tvrdě potlačeny a vůbec poprvé byly vyřazeny internetové portály posledních nezávislých médií a nevládních organizací,“ konstatoval list. Výsledek ale podle deníku znamená jeden problém: většina již zdánlivě silnému muži nedůvěřuje. Zatím je předčasné mluvit o „ruském jaru“, nicméně jistý vánek je patrný. Následující měsíce budou podle něj napjaté.
Putinovi podle švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung zatím nehrozí žádné nebezpečí, ale v dlouhodobém hledisku se ukazuje, že s nahromaděnou nelibostí dorůstají mladí Rusové. „A ti se již nenechají obalamutit postsovětskými hesly. Aby bylo možné získat jejich pozornost, není třeba jen voleb, ale zcela jiných politických sil.“
„Vladimir Putin čelí takovému poklesu popularity, jaký nezažil od zkázy ponorky Kursk v roce 2000. Přesto ale v Rusku žije stále mnoho lidí, kteří mu nedávají za vinu bující korupci a stagnující ekonomiku,“ uvedla v komentáři britská BBC.
Vladimir Putin a Dmitrij Medvěděv