Budapešť - Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó odmítl, že by maďarská vláda pozastavila platnost evropské azylové dohody. Na tiskové konferenci v Budapešti zdůraznil, že Maďarsko jen nechce přijímat zpět ilegální migranty, kteří do EU vstoupili v Řecku. Maďarská vláda tak podle všeho couvla po velké kritice, která se na ni snesla po sdělení jejího mluvčího, že pozastavila platnost azylové dohody. Budapešť žádá o pochopení, že dočasně nebude ze Západu vracené uprchlíky přijímat - azylové tábory jsou přeplněné za hranicí své kapacity.
Budapešť couvá: Nechceme jen ty uprchlíky, kteří přišli přes Řecko
Na úterní sdělení Maďarska, že dočasně nebude ze zemí EU brát zpět migranty, důrazně odmítavě zareagoval rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Podobně tento krok Budapešti kritizoval také italský premiér Matteo Renzi. Oznámení maďarské vlády pozastavit účinnost dublinského nařízení stanovícího kritéria pro určení státu EU, který má být příslušný k posuzování žádosti o azyl, označil Kurz za nepřijatelné. Renzi varoval, že postup Maďarska v problematice běženců hrozí „budováním nových zdí“ v Evropě.
Szijjártó ale na tiskové konferenci v Budapešti řekl, že Maďarsko plně respektuje všechny zákony Evropské unie. Jeho vláda chce nicméně problém ilegální migrace konzultovat s unijními představiteli. „Vůbec nejde o to, že by Maďarsko pozastavilo platnost pravidel Evropské unie, a žádné takové rozhodnutí přijato nebylo,“ zdůraznil maďarský ministr. Podle jeho slov byl ale maďarský kabinet informován, že Rakousko a deset dalších členských zemí EU chtějí vrátit ilegální migranty do Maďarska. „S tím nesouhlasíme,“ řekl a poukázal na to, že tito běženci vstoupili na území Unie už v Řecku. „Měli by (proto) být posláni tam,“ dodal.
Dublinské nařízení, které je účinné od 1. ledna 2014, stanoví kritéria pro určení státu EU, který má být příslušný k posuzování žádosti o azyl. Obvykle je to ta země, do níž žadatel vstoupil jako první na území Unie. Právní předpis má zaručit, že žadatel nebude vracen z jednoho státu Unie do druhého a má také vyloučit vícenásobné podávání žádostí o azyl v EU. Toto nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 604/2013 je účinné od 1. ledna 2014. Je už druhou úpravou (resp. náhradou) Dublinské konvence, přijaté 15. června 1990 v Dublinu tehdy 12 zeměmi Evropského společenství, která pro ně vstoupila v platnost 1. září 1997. Nařízení mimo jiné stanoví, že kterýkoli členský stát se může odchýlit od kritérií příslušnosti, zejména z humanitárních důvodů a z důvodu solidarity, aby bylo možné sloučit dohromady rodinné příslušníky nebo příbuzné a posoudit žádost o mezinárodní ochranu, která byla podána tomuto nebo jinému členskému státu, i když pro toto posouzení není příslušný.
Pokud jde o rozhodnutí maďarské vlády z minulého týdne postavit čtyři metry vysoký a 175 kilometrů dlouhý plot, který by měl pomoci zabránit nekontrolovatelnému pronikání migrantů z nečlenské země EU Srbska do Maďarska, Szijjártó na tiskové konferenci řekl, že vláda už na stavbu plotu vyčlenila 6,5 miliardy forintů (570 milionů korun). Kdy by měl být projekt realizován, neřekl, nicméně podotkl, že parlament kvůli tomu bude muset schválit dodatky k některým zákonům. Není vyloučeno, že ochrana hranic bude nakonec výrazně skromnější.
GALERIE
videogallery_542774
Itálie sama má velké problémy s vlnou běženců, kteří se na její území dostávají z Afriky přes Středozemní moře. Od začátku ledna jich je registrováno 61 400. Szijjártó řekl, že do Maďarska jich už za letošek přišlo přes 61 000, z toho 60 922 ze Srbska. Maďarsko se obává, že vlnu uprchlíků vracejících se ze západní Evropy by nezvládlo.
Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat celých 40 procent všech uprchlíků v EU požádalo o azyl v Německu. Druhou zemí v pořadí poprvé registrovaných žádostí je Maďarsko s 18 procenty, kde tvoří zásadní část žadatelů právě Kosované. Maďarsko rovněž vede v počtu žádostí na obyvatele, když jich evidovalo 3,32 na 1000 obyvatel.
Jak se Maďarsko staví k Dublinu
Pro ilegální imigranty je obvykle Maďarsko jen tranzitní zemí. V uprchlických táborech nezůstávají a odjíždějí odtud protiprávně dál na Západ. Pokud je tyto země budou ve velkém vracet, Budapešti se starost o uprchlíky výrazně prodraží. Musí je znovu ubytovat, i když ví, že tu nejspíš opět nezůstanou. Přesto slibuje, že až se uvolní kapacity, přijme je – ale ne všechny. Mnozí z těch, kdo v Maďarsku požádali o azyl, to totiž už předtím udělali v Řecku. Maďarská vláda proto žádá, aby byli posíláni do Atén.
Představa povinných kvót EU na uprchlíky podle Tuska neuspěje
Stálý předseda vrcholných schůzek Evropské unie Donald Tusk je přesvědčen, že nápad Evropské komise na rozdělování žadatelů o azyl podle povinných kvót nemá u členských zemí EU naději na úspěch. Před čtvrtečním summitem osmadvacítky, která má otázky migrace jako jeden z nejdůležitějších bodů programu, to novinářům řekl vysoce postavený unijní představitel.
Uprchlíci v Bělehradě
Otázka přemístění přibližně 40 000 uprchlíků z nejpostiženějších unijních zemí, tedy z Itálie a Řecka, prostřednictvím nějakého mimořádného mechanismu do jiných států osmadvacítky však má být podle tohoto informovaného činitele dál součástí čtvrteční diskuse na blížícím se summitu. Unijní představitel připomněl, že návrh na povinné kvóty nikdy neměl mezi členskými zeměmi podporu všech zemí.
Lídři se zaměří také na řešení otázek spojených s návratem těch, kdo na útočiště v EU nemají nárok. Toto téma podle unijního činitele dosavadní návrhy Evropské komise dostatečně nezdůrazňovaly. EU nyní debatuje o přerozdělování uprchlíků a mnohé státy včetně České republiky jsou proti kvótám, jež navrhla v květnu Evropská komise.
Rakouští Svobodní požadují zajištění hranic s Českem a Maďarskem
Hornorakouská organizace protiimigrantské a euroskeptické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) vyzvala k lepšímu zabezpečení rakousko-české hranice. Šéf hornorakouské FPÖ Manfred Haimbuchner přitom poukázal na údajný obdobný plán bavorské vlády na posílení kontrol kolem bavorských hranic. Předseda nejsilnější rakouské opoziční strany Heinz-Christian Strache požaduje rovněž obnovení kontrol na hranicích s Maďarskem.
Podle Haimbuchnera mají lidé právo na bezpečnost a prostřednictvím tohoto opatření je možné efektivněji bojovat proti vloupáním do bytů a drogové kriminalitě a rovněž proti obchodu s lidmi a převádění.
Podle Stracheho jsou rakouské hranice otevřené jak „vrata do stodoly“. Jenom letos prý přicestuje až 70 000 lidí, většinou ilegální přistěhovalci a ekonomičtí uprchlíci.
Uprchlíci na srbsko-makedonské hranici
Fico připustil, že Slovensko dobrovolně přijme migranty
Slovenský premiér Robert Fico připustil, že Slovensko v rámci pomoci zvládnout migrační krizi v EU na dobrovolném principu uprchlíky přijme. Detaily Fico neuvedl, zopakoval ale odmítavý postoj Bratislavy k povinnému přerozdělování migrantů na základě kvót. „Nevylučuji, že nějaké rodiny mohou být přijaty, ale jen na principu dobrovolnosti. Dokážu si představit například křesťanské rodiny ze Sýrie, pokud budou ohroženy. My musíme říct, na co máme, co jsme schopni zvládnout, co neohrožuje naší entitu a kulturní podstatu,“ řekl Fico po zasedání vlády v Ružomberoku na severu země. Zavedení kvót v prohlášení odmítl i slovenský parlament.
V reakci postoj Maďarska k uprchlíkům Fico řekl, že je potřeba respektovat tlak, kterému Budapešť v souvislosti s náporem migrantů čelí.
GALERIE
Uprchlíci v Maďarsku zdroj: ČT24
Británie posílí bezpečnostní kontroly v přístavu Dover
Britské úřady posílí bezpečnostní kontroly v přístavu Dover poté, co se v úterý snažili migranti přebývající v severofrancouzském Calais využít stávky trajektů a dostat se nelegálně do Británie. Kromě pohraničníků by na místě mělo podle premiéra Davida Camerona být i více služebních psů, dalším opatřením by mělo být postavení plotu kolem vstupu do vlaků Eurostar a do Eurotunelu, kterým vlaky mezi kontinentem a Britskými ostrovy projíždějí. Británie vytvoří také zcela nový tým pro boj s nelegální imigrací a Cameron by chtěl posílit ostrahu i přímo na francouzském území.
V okolí severofrancouzského Calais nyní pobývá asi 3000 imigrantů, hlavně z Eritreje a Súdánu, kteří se snaží dostat do Británie. Podle britského ministerstva vnitra se pohraničníkům letos podařilo zabránit ilegálnímu přechodu hranic už přinejmenším v 19 000 případech. Oproti stejnému období loňského roku se jedná o více než dvojnásobný nárůst.
Řešit problém uprchlíků je prý spíš v zájmu Evropy než Itálie
Itálie by byla sama schopna zachránit uprchlíky mířící do Evropy přes Středozemní moře, ale je v zájmu Evropy, aby se na tom podílela, napsal v článku pro italský list La Stampa Matteo Renzi. „Problém není zjistit, jak by se s mimořádnou situací vypořádala Itálie. Jsme velká země, která nepropadne hysterii kvůli tomu, že jeden rok dorazí o několik tisíc uprchlíků více. Kdybychom byli nuceni jednat sami, necouvli bychom. Neodmítli bychom záchranu, byť by šlo o jediný život. Ale dohodnout se na evropské úrovni poslouží hlavně Evropě a až potom Itálii. Itálie si může dovolit jednat ve Středozemním moři sama, ale je to Evropa, která si to dovolit nemůže,“ píše Renzi. V článku také napsal, že převládne-li v Evropě sobectví a strach, pak je ohrožena sama myšlenka Evropy.