Palmdale (USA) - V kalifornském Palmdale představili první z pěti bezpilotních letounů Global Hawk pro Severoatlantickou alianci, který má pomoci se sledováním pozemních cílů. Projekt za víc než 40 miliard korun spolufinancuje také Česká republika: Na přípravě systému, jehož součástí jsou i pozemní zařízení, se totiž podílejí české firmy Retia a ICZ.
V USA představili nové oči a uši Aliance
Alianční Global Hawk se může zapojit do širokého spektra operací od podpory pozemních jednotek přes kontrolu hraničních přechodů až po operace spojené se zvládáním krizových situací. Na rozdíl od svých často kritizovaných „sourozenců“ nemá dron pod křídly munici: Jeho jedinou zbraní jsou radary, senzory a kamery. „Tento průzkumný systém, získávající zpravodajské informace, je životně důležitý pro plnění cílů Aliance,“ zdůraznil Janis Pamiljans, vedoucí bezpilotního programu společnosti Northrop Grumman.
Představení prvního letounu je sice důležitým milníkem projektu, stroj ale čekají další testy a první let. Další čtyři kusy jsou stále ve výrobě a celý systém nebude plně funkční před rokem 2018. Do ostrého startu zbývá vyřešit také řadu složitých otázek: Jak a kde budou drony nad Evropou létat nebo jaké informace budou moct sbírat.
GALERIE
Bezpilotní letoun pro Severoatlantickou alianci
Global Hawk ve vzduchu vydrží víc než 30 hodin, je vybaven nejnovějšími technologiemi, pohybuje se mnohem výš než běžná letadla a zemi vidí jako na dlani za každého počasí. NATO ho využije při přírodních katastrofách, humanitárních krizích, ale i třeba na Blízkém východě nebo na Ukrajině. „Naši spojenci v severovýchodní Evropě jsou znepokojeni tím, jak se mohou události vyvíjet. A tím, že budeme mít své oči otevřené 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, získáme pravdivá data. Nemůžete ignorovat, co je na filmu,“ vysvětluje vedoucí projektu vzdušného průzkumu pozemních cílů (AGS NATO) James Edge.
Alianční verze vychází z letounů, které už Amerika používá od konce 90. let. Společnost Northrop Grumman zakázku získala v květnu 2012, do projektu je zapojeno patnáct zemí NATO. Na rozdíl od bezpilotních letounů nesoucích zbraně (například nad Pákistánem) se tyto neovládají joystickem, ale jen klávesnicí. Programují se i desítky hodin dopředu. Jde o novou generaci vojenského letectva, v níž teď budoucnost - po několika jednotlivých zemích – spatřuje i samotné NATO.
Nové drony pomohou NATO s průzkumem (zdroj: ČT24)