Paříž - Podle šéfa Elysejského paláce Francoise Hollanda je v zájmu Londýna, Paříže i Bruselu, aby Británie zůstala členem osmadvacítky. Francouzský prezident to řekl po pařížském jednání s britským premiérem Davidem Cameronem. Zdůraznil ale, že je na britských voličích, aby se sami rozhodli. Cameron pak zdůraznil nutnost reformy Unie.
Hollande chce Británii v Unii, Cameron žádá „přizpůsobivost“
Cameron před nedávnými vítěznými parlamentními volbami slíbil, že s Bruselem dohodne nový formát vzájemných vztahů mezi Londýnem a Evropskou unií. Do konce roku 2017 navíc hodlá vypsat referendum o budoucnosti členství Británie v evropském bloku.
Britský premiér během setkání s Hollandem zopakoval, že členské země EU by měly projevit více „přizpůsobivosti“ vůči britským požadavkům. Premiér chce kupříkladu vyjít vstříc euroskeptikům zpřísněním imigračních pravidel – a to i vůči občanům ostatních zemí Unie.
David Cameron, britský premiér
„Mojí prioritou je reformovat Evropskou unii a taky reagovat na obavy Britů o naše členství v osmadvacítce. Současný stav není dostatečně dobrý.“
Francois Hollande, francouzský prezident
„Francie si přeje, aby Británie zůstala v Evropské unii. Bude referendum, jak už bylo oznámeno, a bude to na Britech, aby se rozhodli, jakou budoucnost chtějí.“
Budeme naslouchat, slibuje Londýnu Paříž
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius prohlásil, že Paříž bude Cameronovi naslouchat, protože chce, aby Británie zůstala v EU. Francouzi jsou prý připraveni zvážit určité reformy, které budou přínosem pro celou osmadvacítku.
Šéf francouzské diplomacie nicméně varoval, že Cameronova strategie je „velmi riskantní“. Fabiusova vláda prý nepodepíše nic, co by vedlo k rozkladu EU. „Británie má víc co ztratit. Když říkám investorům, že Francie zůstane v Evropě, ale Británie si není jistá, oni to poslouchají,“ dodal Fabius.
Členství Británie v EU
Některé ze zemí EU už daly najevo, že nemají zájem na otevírání zakládajících smluv. Znamenalo by to totiž, že budou muset být opětovně schváleny v celé osmadvacítce. A to je zdlouhavý a nejistý proces.
Úřad britského premiéra také sdělil, že referenda se budou moci zúčastnit pouze ti voliči, kteří mohou hlasovat v britských parlamentních volbách. To znamená, že možnost hlasovat v plebiscitu budou mít občané Británie, Irska, Malty, Kypru a dalších zemí Společenství (Commonwealthu) starší 18 let a žijící v Británii. Hlasovat budou moci i britští občané bydlící méně než 15 let v zahraničí a dále členové horní komory parlamentu a občané Společenství na Gibraltaru, který je britskou korunní kolonií.