Varšava/Atény – Polské úřady podle deníku Gazeta Wyborcza zřejmě přijmou až šedesát rodin syrských křesťanů, které patří k nejohroženějším uprchlickým skupinám v tamním konfliktu. Varšava přitom odmítá povinné kvóty pro rozdělování běženců, které navrhuje Brusel. S rostoucím počtem běženců se potýkají mimo jiné i turisty oblíbené řecké ostrovy. Jen tento týden Řekové zadrželi asi 1500 uprchlíků.
Řecké ostrovy plné uprchlíků, Polsko přijme desítky syrských rodin
Varšava přijme 60 syrských křesťanských rodin (zdroj: ČT24)
Občanská válka v Sýrii zabila od roku 2011 minimálně 200 tisíc lidí, další miliony Syřanů jsou na útěku. Desítky syrských rodin by teď mohly najít útočiště v Polsku. „Křesťané, kteří jsou v Sýrii pronásledováni barbarským způsobem, si zaslouží, aby křesťanská země, jakou je Polsko, rychle zareagovala a poskytla jim pomoc,“ prohlásila premiérka Ewa Kopaczová. Ta už dříve sklidila kritiku od nového prezidenta Andrzeje Dudy za to, že její vláda není schopna syrským běžencům nabídnout rychle pomoc.
Aktivisté tvrdí: Můžeme pomoci mnohem více uprchlíkům
Nevládní organizace Estera ale usiluje o to, aby do Polska mohlo přijet 1500 rodin. Podle zástupců Estery vše závisí pouze na politické vůli - náklady na cestu a životní potřeby Syřanů prý dokážou pokrýt humanitární organizace společně s katolickou církví a polskými firmami. „Celý svět ví, co se v tom regionu děje s křesťany. Vidí usekané hlavy, ukřižované lidi. Dějí se tam strašlivé věci,“ konstatovala polsko-syrská aktivistka Miriam Shadedová z nadace Estera.
Polské úřady zatím oficiálně žádost nadace Estera neodmítly. Tvrdí, že potřebují čas na to, aby zjistily, kolik syrských uprchlíků můžou reálně přijmout. „Musíme zjistit všechny okolnosti. Zda půjde o jednorázovou akci té nadace, nebo o klasická přesídlení ve stylu OSN. Analyzujeme to, uvidíme,“ poznamenal náměstek ministra zahraničí Polska Rafal Trzaskowski.
Deník Gazeta Wyborcza ale tvrdí, že polská vláda s přijetím zhruba pětiny z 1500 syrských uprchlíků počítá.
GALERIE
zdroj: REUTERS/Yannis Behrakis
Na řecké ostrovy dorazily tisíce běženců
Jihoevropské státy nápor běženců nezvládají. Migranti prchající před boji, útlakem nebo bídou z Blízkého východu a Afriky končí většinou v Řecku a v Itálii – pokud cestu přes moře přežijí. Jen během dneška zachytila pobřežní stráž v Egejském moři 216 uprchlíků, kteří se do země pokoušeli dostat na lodích z Turecka. Celkem tento týden Řekové zadrželi již více než 1500 nelegálních migrantů. Běženci se nacházeli na lodích u ostrovů Kos, Lesbos a Chios.
Povinné přijímání uprchlíků odmítá řada evropských zemí
Evropská komise se snaží migrační krizi řešit. Nedávno proto navrhla, aby si země EU mezi sebe v příštích dvou letech rozdělily celkem 40 tisíc Syřanů a Eritrejců, kteří se většinou přes Středozemní moře dostali právě do Itálie a Řecka.
Na Českou republiku by podle tohoto plánu připadlo 1328 azylantů. Dalších 525 osob s nárokem na mezinárodní ochranu by do České republiky mohlo během dvou let přicestovat z území mimo Evropskou unii. Předpokládá to další návrh Evropské komise, kterým je doporučení členským zemím, aby společně slíbily OSN v příštích dvou letech přijmout celkem 20 tisíc lidí.
Praha ale povinné kvóty odmítá, stejně jako Slovensko, Polsko a další země střední a východní Evropy žádající princip dobrovolnosti. Námitky mají i Španělsko nebo Francie. Kvóty naopak vítá Berlín. Podle německých komentátorů mohou evropské země počet přidělených uprchlíků zvládnout.
Imigranti v Itálii
Německý tisk volá po solidaritě
„Šik zemí EU bojuje proti spravedlivému rozdělení uprchlíků mezi celé společenství. Pokud se zde však neuplatní solidarita, evropská imigrační politika zkrachuje,“ napsal deník Handelsblatt. „Rozdělení uprchlíků vychází z hospodářské síly jednotlivých států, nikoho tedy nepřetěžuje. Když má Německo přijmout 8760 uprchlíků z celkových 40 tisíc, Polsko 2660 a Lotyšsko 520, je to zvládnutelné a spravedlivé,“ uvedl list.
„Tento akt solidarity nevyvede žádnou zemi z rovnováhy,“ napsal bonnský deník General-Anzeiger. „Odpor a protesty proti návrhu jsou proto neoprávněné. Když někdo zastává určité hodnoty, musí počítat s tím, že se po něm bude vyžadovat splnění jeho slibů,“ napsal deník.
Německá média ale upozorňují, že z dlouhodobého hlediska lze problém s uprchlíky řešit jen v zemích jejich původu. „Návrh Evropské komise na rozdělení žadatelů o azyl mezi jednotlivé země je správný. Důležitější však je boj proti příčinám emigrace,“ píše list v komentáři. „Evropské kvóty nic nezmění na tom, že sociální problémy Afriky nelze vyřešit v Evropě. Jedině zlepšení životní situace v zemích původu povede k oslabení proudu uprchlíků,“ uvedl pak berlínský list Der Tagesspiegel.
Loni bylo na území Evropské unie na 600 tisíc žadatelů o azyl. Od začátku roku přibylo v EU dalších 60 tisíc běženců prchajících před válkami a chudobou v Asii a v Africe, z toho více než polovina v Itálii. Hraniční země EU si stěžují na zjevnou nerovnoměrnost v potýkání se s uprchlickou problematikou. Jen šest členských zemí Evropské unie z celé osmadvacítky nyní vyřizuje zhruba 77 procent žádostí o azyl.