Sledování zaměstnanců může mít různé podoby, v poslední době se hodně řeší problematika odpovídající a únosné míry tohoto monitoringu. Ve Spojených státech jde momentálně k soudu případ Myrny Ariasové, která si z firemního mobilu odinstalovala aplikaci sledující její pohyb i mimo pracovní hodiny - a za tento krok se dočkala od zaměstnavatele okamžité výpovědi. Ariasová po firmě Intermex, v jejímž obchodním oddělení pracovala, požaduje odškodnění půl milionu dolarů.
Monitorování zaměstnanců versus právo na soukromí
„Ariasové nevadilo, že byla sledována, ale stěžovala si na to, že se tak dělo neustále, že její šéf měl 24 hodin denně, 7 dní v týdnu přehled o tom, co dělá, včetně volného času, který třeba trávila se svými dětmi,“ přiblížil Martin Řezníček, zpravodaj ČT ve Spojených státech.
Podle jeho mínění nelze rozhodně předpovídat, jak celá kauza dopadne, protože v tomto směru nejsou z minulosti známé žádné podobné soudní precedenty.
Monitorování zaměstnanců může mít různé formy (zdroj: ČT24)
„Pakliže bychom měli celý případ posuzovat z pohledu českého práva, tak si - na základě dostupných informací z veřejně sdělovacích prostředků - dovolím tvrdit, že takovéto rozvázání pracovního poměru by nemělo oporu v zákoníku práce,“ konstatoval advokát Martin Janák.
Co se týče otázky přiměřeného sledování zaměstanců ze strany jejich zaměstnavatele, setkává se Janák v praxi s tímto tématem nejvíce v souvislosti se zaváděním kamerového systému na pracovištích, což je v Česku jedna z nejčastějších forem kontroly činnosti pracovníků.
Běžně sledovanou aktivitou je v tomto směru práce na počítači, tedy například monitoring toho, jaké internetové stránky zaměstnanec v pracovní době navštěvuje. „Zde mě napadá nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v případu muže, jehož zaměstnavatel propustil poté, co vyšlo najevo, že za dobu zhruba jednoho kalendářního mědíce prosurfoval 100 hodin na internetu. Soud ve svém verdiktu potvrdil oprávnění zaměstnavatele provádět přiměřeným způsobem sledování navštěvovaných webových stránek a neuznal to za nadměrný zásah do soukromí zaměstnance,“ doplnil Janák.