Dublin - Katolická církev v Irsku se musí konfrontovat s realitou a začít přemýšlet o tom, jak mladým lidem lépe zprostředkovat své učení. Tak reagoval dublinský arcibiskup Diarmuid Martin na páteční referendum, v němž převážná většina Irů hlasovala pro uzákonění homosexuálních sňatků. Irsko se z jedné z nejchudších a nejkonzervativnějších zemí v Evropě proměnilo v zemi bohatou a liberální. Moc a vliv katolické církve na „keltského tygra“ proto výrazně slábne.
Dublinský arcibiskup po referendu: Církev se musí probudit
Představitelé irské katolické církve zaujali po referendu smířlivý tón, přestože homosexuální styk považují za hřích a manželství pojímají výhradně jako svazek mezi mužem a ženou. „Je to společenská revoluce,“ uznal arcibiskup Martin, podle nějž by se církev měla probudit do reality a zamyslet se, zda se jí daří náležitě vysvětlovat své pojetí světa. „Většina lidí, která volila ano, je produktem dvanácti let strávených v našich katolických školách,“ konstatuje.
Faktem je, že za poslední tři dekády katolická církev v Irsku ztratila velkou část svého vlivu na společnost. Britský Independent připomíná, že když ostrov v září 1979 navštívil papež Jan Pavel II., sešla se v parku Phoenix v Dublinu asi třetina irské populace, aby se zúčastnila jeho mše. Jednalo se tehdy vůbec o největší shromáždění Irů na jednom místě v dějinách. A také o vrchol moci a vlivu tamní katolické církve.
Irské ANO sňatkům homosexuálů:
Irové v referendu schválili uzákonění sňatků osob stejného pohlaví. Podle oficiálních výsledků hlasovalo pro 62,1 procenta voličů. Zhruba 60procentní byla také účast v referendu – byla tedy nebývale vysoká. Odpůrci homosexuálních sňatků připustili porážku již v průběhu sčítání, kdy z jednoho okrsku za druhým přicházely výsledky podporující sňatky párů stejného pohlaví.
Dnes je kdysi jedna z nejkonzervativnějších zemí v Evropě vůbec první, kde sňatky mezi osobami stejného pohlaví neschválil parlament, ale rozhodnutí všech občanů. K pádu církve zajisté přispělo odhalení rozsahu zneužívání děti pedofilními kněžími. Společnost se ale změnila i kvůli vstupu země do Evropské unie. Irsko se z jedné z nejchudších zemí v Evropě stalo jednou z nejbohatších. Sekularizace společnosti přirozeně vedla k liberalizaci zákonů o antikoncepci, rozvodech a v přísně vymezených případech dokonce i o potratech. Ostatně, ústup církve dokládá i statistika. V 70. letech byla účast na nedělních mších zhruba 90 procent, v roce 2013 už jen 34 procent.
To vysvětluje, proč arcibiskup Martin rozhodl, že katolická církev nepovede kampaň proti uzákonění homosexuálních sňatků. Sám Martin prohlásil, že sice bude hlasovat proti, ale že „nemá touhu cpát svou víru jiným lidem do chřtánu.“ Tón jeho projevu byl velmi smířlivý. „Svatba není jen věcí dvou zamilovaných lidí. Je to mnohem komplexnější fenomén,“ tvrdil. „Moje NE ale není hlasem proti gayům a lesbičkám,“ dodal.
- Jako první země na světě uzákonilo registrované partnerství osob stejného pohlaví v roce 1989 Dánsko a v roce 2001 Nizozemsko jako první stát umožnilo sňatky homosexuálních párů. K Nizozemsku se dosud připojilo 14 zemí. Mezi posledními v květnu 2013 zákon schválila Francie a letos v březnu i Slovinsko.