Začal sudetoněmecký sjezd – první bez majetkového odškodnění ve stanovách

Augšpurk – V bavorském Augšpurku začalo tradiční sudetoněmecké shromáždění. Je první od okamžiku, kdy vedení landsmanšaftu schválilo změnu stanov, ze kterých zmizel požadavek na znovuzískání ztracené vlasti a majetkové odškodnění. Na pozadí sudetoněmeckých dnů tak je cítit napětí, změna stanov totiž vyvolala i ostrou kritiku. Oficiální projevy při zahájení sudetoněmeckých dnů se však tematice majetku zabaveného před 70 lety v Československu vyhýbaly.

Sudetoněmecké dny v Augšpurku zahájila vzpomínka na 70. výročí konce druhé světové války, po kterém následovalo vysídlení Němců z Československa. „Je tomu 70 let, co naši předkové museli zažít, co to znamená, když nejsou dodržována lidská práva a práva národnostních skupin. Co to znamená, když jsou zbaveni práv a bez jakékoli ochrany vydáni svévoli jiných lidí,“ řekl na úvod sjezdu předseda bavorského sudetoněmeckého sdružení Steffen Hörtler. K událostem roku 1945 a bezprostředně následujících se vrátili i další řečníci. „To, co vaši předkové museli prožít, je pro nás dnes nepředstavitelné. (…) Vyhnání bylo bezpráví a tím i zůstává,“ řekla shromážděným sudetským Němcům bavorská státní ministryně sociálních věcí Emilia Müllerová, posluchači reagovali velkým potleskem. Ministryně ale také připomněla, že vysídlení sudetských Němců bylo důsledkem druhé světové války, kterou rozpoutalo nacistické Německo.

Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt poté předal Evropskou cenu Karla IV., kterou landsmanšaft uděluje osobnostem, jež se zasloužily o smíření mezi národy. Letos ji dostal rakouský diplomat Valentin Inzko – vysoký představitel OSN pro Bosnu a Hercegovinu. Bernd Posselt ho označil za zapáleného bojovníka za lidská práva, v projevu současně varoval před posilováním nacionalismu nejen v jihovýchodní Evropě, ale i v dalších částech kontinentu. „Je třeba poslat tento nacionalismus tam, kam patří, tedy na smetiště dějin,“ řekl Posselt. „Musíme se držet hesla: Už nikdy válku, už nikdy vyhánění, už nikdy nacionalismus,“ prohlásil.

Valentin Inzko převzal od předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta cenu Karla IV.
Zdroj: Jakub Střihavka/ČTK

V neděli potom slavnost vyvrcholí krojovaným průvodem. Na sudetoněmecký sjezd přijeli i zástupci české politiky a diplomacie, na zahájení byli například bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, náměstek místopředsedy vlády pro vědu a inovace Arnošt Marks nebo bývalý český velvyslanec v Německu František Černý.

Zpravodaj ČT: Změna stanov míří i k soudu (zdroj: ČT24)

Vedle projevů, tradičního ocenění osobnosti a průvodu, se od shromáždění očekává diskuse o nedávných změnách stanov sdružení. V pozadí smířlivých projevů je cítit napětí a ozývají se odpůrci odstoupení od požadavku na návrat do ztracené vlasti a majetkového odškodnění.

K tématu Benešových dekretů a propadlého majetku sudetských Němců se sice nevrátil žádný z řečníků a pro změnu stanov v zimě na sjezdu předsednictva landsmanšaftu hlasovalo 71,8 procenta delegátů, přesto z některých organizací landsmanšaftu zní ostrá kritika. Některá sdružení se obrátila i na správní soud, protože výsledek hlasování považují za neplatný. Podle místopředsedy bavorské organizace krajanského sdružení Felixe Vogta Grubera „v členské základně je proti této změně 60 procent lidí“. Nejdůrazněji se proti změně vymezila organizace Witikobund, považovaná v minulosti za extremistický spolek, u jehož vzniku stáli bývalí nacisté. Witikobund označil stoupence změny stanov za zrádce a Berndu Posseltovi hrozí žalobou. Současně organizace podala stížnost pro zanedbání povinností na bavorského premiéra Horsta Seehofera, který změnu stanov označil za historický a pozitivní krok do budoucnosti.

Vydáno pod