EU v Rize slíbila Východu náklonnost či prominutí víz, ale nic víc

Riga – Ukrajina či Gruzie mají po summitu Východního partnerství znovu o krok blíže k bezvízovému styku s EU. Ohledně těsnějších námluv bylo ale setkání unijních států se šesti okolními zeměmi spíše opatrné. Za jedním ze závěrečných prohlášení „evropské aspirace a evropské volby“ se podle šéfa Evropské rady Donalda Tuska neskrývá nic závazného - účast ve Východním partnerství totiž nevede automaticky ke členství v Unii, uvedl. Například na Ukrajinu ale přesto směřuje jeden konkrétní příslib: na summitu byly podepsány podmínky, které mají zaručit další finanční půjčku v přepočtu přes 48 miliard korun. Výsledek summitu už kritizovala Moskva.

Otázka dalšího sbližování šesti postsovětských republik s Unií má být podle Tuska propříště mnohem více individuální. „Například Ázerbájdžán a Bělorusko jsou praktickým důkazem toho, jak musíme spolupráci ušít na míru té konkrétní zemi,“ dodal Tusk. Deklarace uvádí, že rozsah a hloubku spolupráce s EU si každý ze šesti „samostatných a suverénních partnerů“ určuje sám podle svých zájmů a potřeb. Tusk dnes navíc řekl, že jasnou prioritou pro další období bude spolupráce v energetice a dopravě.

Přesto dnes před budovou Národní knihovny v Rize, kde se jednání konalo, protestovalo několik stovek příslušníků lotyšské ruské menšiny, kteří podle transparentů mínili, že uvnitř se jedná o nich bez nich.

Východní partnerství bylo v roce 2009 spuštěno v Praze jako společná iniciativa EU, jejích členských zemí a šesti států na východě kontinentu: Arménie, Ázerbájdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Cílem Východního partnerství je podpora ekonomického rozvoje a spolupráce, vlády práva, rozvoje občanské společnosti i energetické bezpečnosti.

Summit Východního partnerství v Rize
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Další půjčky? Ukrajina musí spustit kolotoč reforem

Aby na další peníze mohla východoevropská země dosáhnout, měla by podle podepsaných dohod přistoupit k významným hospodářským a strukturálním změnám v šesti oblastech. Memorandum vyžaduje reformy ve veřejných financích, transparentnosti, podnikatelském prostředí, energetice, sociálním systému a finančním sektoru.

Třetí program makrofinanční pomoci pro Ukrajinu schválily členské země EU a europarlament v polovině dubna. Peníze z něj by země měla dostat letos a v příštím roce, prvních 600 milionů podle místopředsedy EK Valdise Dombrovskise ihned poté, co dnes podepsané memorandum ratifikuje ukrajinský parlament.

V předchozích dvou programech z let 2014 a 2015 EU Ukrajině poskytla celkem 1,6 miliardy eur (přes 43 miliard korun). Dohromady je částka 3,4 miliardy eur (skoro 92 miliard korun) největší finanční pomocí, kterou kdy Unie poskytla nečlenské zemi. Kromě těchto peněz ovšem EU Ukrajině pomáhá i dalšími způsoby a země si půjčuje také jinde.

Sám ukrajinský prezident Petro Porošenko na summitu mluvil hlavně o tom, že v rámci Východního partnerství má každá ze zemí možnosti a příležitosti. „A to je rozdíl od Ruska. V ruské sféře vlivu musí všichni následovat principy nařízené z jednoho centra. Evropská unie je založena na jiných principech,“ řekl na tiskové konferenci. Připomněl také, že Ukrajina platí za právo vybrat si vlastní cestu velmi vysokou cenu. Upozornil též na pasáž deklarace, ve které EU zopakovala své trvající odmítnutí ruské anexe poloostrova Krym.

David Cameron
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

„EU znovu zabručela svou neadekvátní pozici ke Krymu,“ citovala agentura TASS z prohlášení ruské diplomacie. „Někteří vedoucí činitelé členských zemí EU a zástupci Bruselu se ještě musejí naučit ctít svobodnou volbu a vůli národa, o nichž v jiných souvislostech tak rádi spekulují,“ míní ruské ministerstvo.

Na okraj summitu: Těžké sousto pro Camerona a britské požadavky

Jednání s ostatními lídry Evropské unie o reformě vzájemných vztahů Británie a osmadvacítky nebudou jednoduchá, prohlásil v lotyšské metropoli staronový britský premiér David Cameron. „Budou vzestupy a pády. Jeden den uslyšíme, že něco půjde, a druhý den, že něco jiného je nemožné,“ řekl Cameron při příchodu novinářům. Je prý ale rozhodnutý rozhovory o reformě dotáhnout do konce, aby občané Británie měli před referendem o setrvání v EU skutečnou možnost volby.

Referendum v případě svého vítězství v nedávných parlamentních volbách v Británii Cameronovi konzervativci slíbili uspořádat do konce roku 2017, nyní se už ale proslýchá možnost jeho konání urychlit.

Evropská komise i významné státy Unie daly po volbách v Británii z počátku května najevo, že teď je míč na straně Londýna a Cameron musí jasně sdělit, jaké změny vzájemných vztahů si představuje. Podle agentury Reuters dal už ve čtvrtek britský premiér najevo, že jednou z otázek bude například možnost omezit přístup občanů z jiných členských zemí k britskému sociálnímu systému.

Vydáno pod