Brusel - Nedobrovolný systém přerozdělování uprchlíků se nelíbí stále více státům, prohlásil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Také česká vláda žádá systém dobrovolný. „Brusel rozhoduje o uprchlících, aniž by se jich zeptal, co nebo kam chtějí,“ podotkl Zaorálek a zdůraznil, že tito lidé nejsou zboží.
Zaorálek: Kvóty nechce stále víc zemí, lidé nejsou zboží
Debata se nyní soustředí na sporné body – zejména mechanismus přemístění běženců. V usnesení Evropské rady byl princip dobrovolný, zatímco návrh Evropské komise se od této verze zásadně odchyluje. „Ten materiál řeší otázku roztřídění a distribuce uprchlíků mechanismem, který byl dokonce jedním z vystupujících nazván jakousi magickou formulí, jež má najednou vyřešit problém, který je mnohem obtížnější,“ konstatoval Zaorálek.
Ministr se staví proti automatismu – lidé nejsou zboží, zdůraznil. „Nikdo už si nekladl otázku, kam chtějí a co chtějí. Brusel o nich prostě rozhodne, aniž by se jich ptal, a nařídí jim někam jít v počtech, které se stanoví nějakou formulí,“ podotkl Zaorálek. To prý vadí velkému počtu zemí. Ministr jmenoval země Visegrádu, Pobaltí, Francii nebo Nizozemsko. Už dříve se k návrhu velmi kriticky postavil Londýn.
Francouzský prezident Hollande během návštěvy Berlína prohlásil, že imigrační kvóty „nepřicházejí vůbec v úvahu“. Na druhou stranu se prý nebrání spravedlivějšímu přerozdělení uprchlíků. Německá kancléřka Angela Merkelová, která se s Hollandem sešla, připustila, že otázka příjmu běženců vyžaduje komplexnější zhodnocení.
Lubomír Zaorálek, šéf české diplomacie
„V tom materiálu jsou body, které jsou v této podobě prakticky nepřijatelné, protože znamenají zásadní změnu v tom, že znamenají zásadní změnu – například v případě poskytování azylu, jež logicky musí být věcí těch, kteří za ně nesou odpovědnost, by najednou bylo odňato státu.“
Řada států má podle Zaorálka zavedené programy pro uprchlíky, které pak „přijdou vniveč“.
Zaorálek k uprchlíkům: Nedobrovolnost kvót odmítá řada zemí (zdroj: ČT24)
Solidarita ano, automatičnost ne
Všechny členské státy EU se ale shodují na tom, že uprchlická krize se týká celé Evropy a princip solidarity je nezpochybnitelný. „Máme také zodpovědnost za to, že když rozhodneme někoho umístit, tak najdeme způsob, jak s ním zacházet. V tom materiálu se ukazuje, že drtivé procento migrantů končí v zoufalství. Pokud ten proces bude vypadat tak, že budeme opět produkovat zoufalství mnohých, tak ta věc bude opět neúspěšná,“ míní šéf české diplomacie.
Uprchlíky řešil i poslanecký klub hnutí Úsvit. Podle něj není jasné, jestli to česká vláda s bojem proti kvótám myslí vážně. „Chceme vědět, co vláda dělá proti tomu, aby byly kvóty zavedeny - sedět s rukama v klíně totiž nestačí. Chceme jasné garance, že premiér Sobotka zabrání přijetí kvót. Chceme, aby se premiér zavázal sněmovně, že za nepřijetí kvót přebírá osobní odpovědnost,“ konstatoval předseda poslaneckého klubu Marek Černoch.
Podle Úsvitu je nutné „zásadně posílit ochranu hranic EU, podstatně zvýšit rozpočet agentury Frontex a zároveň stabilizovat oblasti, odkud uprchlíci přicházejí“.
Uprchlíci
Mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová už potvrdila, že komise plánuje příští týden ve středu předložit členským zemím konkrétní návrh, kterým chce pro omezenou dobu vyřešit nynější mimořádnou situaci s uprchlíky v Itálii. Proto podle ní státy EU budou mít příležitost celou věc i kritéria přidělování diskutovat.
Podle Evropské komise je třeba poskytnout útočiště zhruba 20 tisícům lidí, u nichž je jasné, že mají nárok na mezinárodní ochranu, a kteří se zatím nacházejí mimo Evropu. Komise je chce v rámci Unie rozdělit podle předem stanovených kvót - v případě Česka to má být 2,63 procenta (podle EK 525 osob).
Komise zároveň počítá s tím, že pokud některé hraniční členské země nebudou zvládat příval dalších migrantů (v poslední době jde především o uprchlíky připlouvající přes Středozemní moře), zapojí se přechodně do vyřizování azylových žádostí i další země EU. Tito žadatelé o azyl by do jednotlivých zemí byli rozdělováni opět podle kvót - u Česka navrhuje Komise předběžně 2,98 procenta.
Plán komise vyžaduje souhlas kvalifikované většiny zemí EU. Ta odpovídá 15 zemím Unie, představujícím ovšem nejméně 65 procent evropských občanů.
Uprchlíci
Členské země Evropské unie už podpořily vznik společné mise, která by měla zasahovat proti pašerákům lidí ve Středozemním moři. Čeští ministři zahraničí a obrany Lubomír Zaorálek a Martin Stropnický uvedli, že ČR by mohla přispět například vojenskými důstojníky na velitelství budoucí operace.