Praha - Česká republika zablokovala dodávku kompresorů do Íránu. Ty by mohly být využity při obohacení jaderného paliva. Podle agentury Reuters došlo k zablokování obchodu poté, co falešné dokumenty o konečném odběrateli vzbudily obavy zástupců OSN a Západu. Incident opět vyvolal debatu o důvěryhodnosti Teheránu, který tvrdí, že jaderný výzkum provádí jen pro civilní účely.
Česko zastavilo podezřelou zakázku na prodej kompresorů do Íránu
Události ČT: Podezřelý obchod s Íránem (zdroj: ČT24)
Pokusem o nákup kompresorů se zabývala poslední výroční zpráva expertů OSN, kteří monitorují dodržování protiíránských sankcí. Podle agentury Reuters, která měla možnost do zprávy nahlédnout, se Írán v lednu pokusil koupit zařízení od strojírenské společnosti Howden ČKD Compressors, kterou nyní vlastní americká firma Colfax Corporation.
České úřady i západní diplomat obeznámený s případem agentuře potvrdil, že nákup kompresorů zablokovala přímo Česká republika. Ministerstvo průmyslu a obchodu i zástupci Howden ČKD Compressors k případu neposkytly bližší informace. „V tuto chvíli vám žádné bližší informace poskytnout nemůžeme, jediným oprávněným subjektem, na který se můžete obrátit, je společnost Colfax,“ sdělila mluvčí Howden ČKD Jana Vavrečková.
Česká strana neupřesnila, jakým způsobem k zastavení kontraktu za 1,5 miliardy korun došlo, ani jaký typ kompresorů měl do Íránu putovat. Podle smlouvy měly být určeny pro přečerpávací stanice, kde by mohly být využity k distribuci zemního plynu.
„V jaderném programu jsou některá zařízení, která jsou využitelná i jinde. Říká se jim položky dvojího určení. Jsou to zařízení, která - když se speciálně upraví - můžou sloužit k obohacení jaderného materiálu nebo výrobě jaderných zbraní. Což mohla být tato situace,“ okomentoval Radek Škoda z Ústavu energetiky ČVUT v Praze.
Podle OSN vzbudil pochybnosti falešný koncový odběratel: „Klient předložil falešnou dokumentaci z důvodů zatajení původu, pohybu a cíle doručení zásilky. Záměrem bylo obejít kontroly vývozu a sankčních opatření.“ Za porušení obchodního embarga či sankcí hrozí firmám ve Spojených státech pokuta v řádu milionů dolarů, zmrazení či zabavení majetku nebo i léta ve vězení. Tresty, i když jiné - např. v podobě zákazu obchodu s Amerikou nebo nemožnosti využívat místních bank, se týkají i neamerických firem, které se rozhodnou sankce nerespektovat.
Spojené státy a jejich spojenci dlouhodobě podezírají Írán z obcházení mezinárodních sankcí. Teherán naopak tvrdí, že jeho jaderný program slouží výhradně mírovým účelům a že není v jeho schopnostech vyrobit jadernou zbraň.
Íránský jaderný program je předmětem diskusí už od roku 2005, kdy se případem začala zabývat Rada bezpečnosti OSN. Postupně na Írán uvalila řadu sankcí a rezolucí vyžadujících zastavení jaderného programu. Rozhovory s Teheránem, v nichž se angažují USA, Rusko, Francie, Británie, Čína a Německo, přinesly první rámcovou dohodu začátkem dubna.
I když konkrétní body nebyly dosud zveřejněny ani stvrzeny podpisem, média získala z diplomatických zdrojů několik podrobností:
- Írán se například musí zavázat, že sníží současné zásoby obohaceného uranu o dvě třetiny. Zbylá část by měla být rozředěna nebo odvezena do zahraničí. Na respektování tohoto pravidla chce přitom Západ dohlížet minimálně deset let.
- Kromě samotné suroviny by země měla omezit také jaderné technologie – konkrétně nestavět žádná nová zařízení na obohacování uranu po dobu 15 let. Z počtu stávajících 19 tisíc instalovaných centrifug, které se k obohacování uranu používají, jich pro příště nechá v provozu 6104. Na základní pravidla má po dobu 25 let také přihlížet Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
Výměnou za omezení jaderného programu nabízí Západ zmírnění či dokonce zrušení protiíránských sankcí, které v kombinaci s cenou ropy výrazně poškozují tamní ekonomiku. Například do EU aktuálně Írán nemůže dovážet zemní plyn a dveře má přivřené také v oblasti obchodu a financí. Už v předchozích sankcích Unie zacílila hlavně na ropný export a přístup k mezinárodní bankovní síti. Na sankční listině jsou aktuálně desítky íránských společností včetně íránské centrální banky, ministerstev energetiky a ropného průmyslu nebo íránské ropné společnosti Nioc a jejích poboček.
GALERIE
videogallery_532831