Aktivista a „prezident“ samozvaného státu Liberland Vít Jedlička tvrdí, že uznání republiky ustavené na toku Dunaje mezi Chorvatskem a Srbskem je reálné – a že má pozitivní signály z chorvatského ministerstva zahraničí. Podle jeho vyjádření v Hyde Parku ČT24 by Liberland navíc oběma balkánským zemím zajistil hospodářský růst, protože se v budoucnu stane Hongkongem na Dunaji.
Jedlička z Liberlandu: Uznání od Srbska i Chorvatska je reálné
Jedlička: Do OSN Liberland vstupovat nechce (zdroj: ČT24)
„Svobodnou republiku Liberland“ vyhlásil Jedlička 13. dubna na sedmi kilometrech čtverečních území v meandru Dunaje. Území je předmětem hraničního sporu mezi Srbskem a Chorvatskem. Leží sice na chorvatské straně Dunaje, podle Záhřebu ale patří Srbsku. To to však odmítá, protože by jinak přišlo o řadu dalších sporných území kolem Dunaje. Podle 31letého Jedličky proto nepatří žádnému státu.
„Chorvatsko říká, že mu meandr nepatří, Srbsko říká, že hranice je střed Dunaje,“ prohlásil Jedlička ve vysílání ČT24. „Máme papír ze srbského ministerstva zahraničí, kde se jasně píše, že o to území nemají zájem - a tím, že Chorvaté na druhé straně udělali hranici a trvají na ní, vyjádřili jasně, že o něj také nemají zájem.“
Podle chorvatského serveru Dnevnik.hr není pravda, že samozvaný stát vznikl na území nikoho. Jde prý o území, nad kterým vykonává správu Chorvatsko. Ani podle expertů na mezinárodní právo nelze hovořit o zemi nikoho, jen v této oblasti nebyly ještě hranice mezi Chorvatskem a Srbskem definitivně vymezeny. Podobně se k této kauze staví i srbský deník Blic, akcentuje zejména to, že je Jedlička členem Strany svobodných občanů Petra Macha a že se mu tak na partaj podařilo přitáhnout pozornost.
O tom, jak vznikají nové státy, hovořil ve vysílání ČT Vladimír Balaš z Ústavu státu a práva Akademie věd. Více čtěte ZDE.
V sobotu chorvatská policie navíc Jedličku zadržela, protože nelegálně překročil hranici mezi Chorvatskem a Srbskem; podle Jedličky tím Chorvati potvrdili svůj nezájem o sporné území. V neděli večer se o přechod hranice pokusilo ještě šest jeho přátel a stoupenců. Byli rovněž zadrženi a v pondělí se objevili před soudem. Zakladatel Liberlandu strávil na policii noc a propuštěn byl v neděli. Soud mu udělil pokutu 2400 kun (asi 8700 korun). Stejnou pokutu dostali i jeho přátelé a stoupenci.
GALERIE
Vlajka samozvaného státu Liberland zdroj: Facebook.com/Liberland
Vztahy s chorvatským ministerstvem zahraničí? „Nadstandardní“
Jedlička nicméně tvrdí, že se administrativy obou balkánských zemí ke vzniku nového státu na břehu Dunaje ve skutečnosti nestaví odmítavě - a v nejbližší době se chystá na území osadit hraniční kameny. „Uznání od Srbska a Chorvatska je reálné,“ prohlašuje. „Podařilo se nám navázat nadstandardní vztahy s chorvatským ministerstvem zahraničí. Když jsem měl neformální setkání s poradcem chorvatské ministryně zahraničí, řekl mi, že projekt má šanci na úspěch a že když bude o svobodě a o lásce, tak se nám ta věc podaří. Je to pro mě důležitá indicie k dalším jednáním.“
Liberland by podle něj zajistil chorvatské i srbské ekonomice procentní růst. Svou zemi totiž koncipuje jako ústavní republiku fungující na liberatriánských principech. V této souvislosti se aktivista odvolává na potřebu nového Monaka nebo Lichtenštejnska, jako inspirace mu a také jeho přípravné komisi posloužil Hongkong (a rovněž Benátky, protože území v mokřadech Dunaje během povodní z jedné třetiny zaplaví voda). Zájemci o občanství podle něj slibují zemi přinést 20 miliard dolarů.
Slib daňového ráje
„To, co činí zemi zajímavé, je její právní a daňový systém. My jsme příznivci daňových rájů a odpůrci daňových pekel. Toto je legitimní manifest, že je možné vytvořit alternativní právní systém, ve kterém je možné dýchat,“ uvádí Jedlička s tím, že by jeho země měla fungovat na principu dobrovolných daní. „Vycházeli jsme z nejlepších prvků americké, švýcarské a estonské ústavy a přidali jsme 40 procent vlastních myšlenek, jak omezit vládu, aby nemohla zvyšovat daně a zřizovat nesmyslné úřady.“
Liberland podle něj nyní eviduje 300 tisíc žádostí o občanství, coby prezident jich Jedlička udělil padesát, zejména spolupracovníkům a podporovatelům projektu. Do konce roku by chtěl držet tři miliony žádostí. Území podle něj momentálně obývá šest Švýcarů a jedna Dánka, do oblasti na chorvatsko-srbském pomezí chce dopravit hausbóty a zřídit zde restauraci, aby novým obyvatelům zpříjemnil „osidlování“ území.
Na osidlování se prý nejvíce podílí švýcarská společnost, která spolufinancuje nákup lodí a emituje i vlastní akcie. „Seriózně míněný zájem“ o investice na zabraném dunajském meandru podle Jedličky projevili i „lidé, kteří postavili Dubaj“.
Komu patří sporná území? (zdroj: ČT24)