Bezpečnost není samozřejmost, potřebujeme krizi jako lék

Poučila se Evropa z druhé světové války? Je připravena na hrozby současnosti? Většinou se lidstvo připravuje na to, co bylo, ale pak přijde něco nečekaného. V této souvislosti hosté Událostí, komentářů upozorňují, že větším nebezpečím než Rusko či Německo je migrace a terorismus. Státy ale pro bezpečnost nedělají dost, lidé ji vnímají jako samozřejmost, shodli se na tom ekonom a politolog Petr Robejšek, plukovník Otakar Foltýn a ředitel Občanského institutu Roman Joch. A dodávají, že za pohodlností je blahobyt a pocit, že žijeme v bezpečném světě.

Po první světové válce evropské mocnosti příliš ostražité nebyly; například v roce 1936 Francie dovolila Hitlerovi obsadit německou stranu Rýna přesto, že to Versailleská smlouva zakazovala. Nicméně Německo dnes již není hrozbou pro Evropu a podle ekonoma a politologa Petra Robejška jí není ani Rusko. „Existují mnohá další nová rizika - terorismus, migrace, ekonomická nerovnost - na která se prostě nepřipravujeme, a fixujeme se na něco, co byla ta minulá válka,“ řekl Robejšek v Událostech, komentářích. 

Ekonom a politolog Petr Robejšek

„Ve vojensko-politickém smyslu platí, že vždycky se připravujeme na minulou válku… Většinou máme tendenci se připravovat na to, co bylo, a na to jsme dobře připraveni, a pak přijde něco úplně nečekaného.“

Na základě historické zkušenosti Robejšek tvrdí, že se nevyplatí příliš se spoléhat na spojence, je třeba si vytvořit vlastní účinnou obranyschopnost, což podle něj malý stát může. Oponuje mu však plukovník Otakar Foltýn, který tvrdí, že naše obrana je založena na spojenectví s NATO. Nicméně s Robejškem souhlasí v tom, že pro bezpečnost nedělá náš stát dost: „Vnímáme bezpečnost jako samozřejmost.“ 

Organizace jako Evropská unie a NATO ale podle Robejška ve složitých situacích, jako je například i ukrajinská krize, ukázaly, že kompromis, na němž jsou tyto spolky postaveny, je na obtíž. „Ve hře je totiž příliš mnoho národních zájmů. Ale podstata těchto společenství popírá, že něco jako specifické národní zájmy existuje. Pro Velkou Británii Ukrajina neznamená skoro vůbec nic, ale Británie je důležitá země EU i NATO. A samozřejmě při vyjednávání respektuje zástupce Británie britské národní zájmy,“ vysvětluje politolog.

Ukrajina a člen EU?

Evropská unie loni uzavřela s Ukrajinou asociační dohodu. Jejím cílem ale není vstup Ukrajiny ani do EU ani do Severoatlantické aliance. Jak řekla v březnu německá kancléřka Angela Merkelová, dohoda není namířena proti Rusku: „Cílem těchto dohod je poskytnout evropskou podporu při budování fungujícího právního státu, úspěšného tržního hospodářství a umožnit lidem v těchto zemích mít lepší budoucnost,“ řekla Merkelová.

Prezident Petro Porošenko by ale rád viděl svou zemi v Evropské unii. Plánuje, že během pěti let by bylo možné, aby Ukrajina podala přihlášku.

Zavírá Evropa oči před současnými hrozbami

Potřebujeme věrohodného nepřítele 

Západním společnostem se vede příliš dobře, tvrdí Robejšek. Budoucnost prý bude složitější: doznívá globalizace a tím pádem i éra očekávaného trvalého růstu, což s sebou přinese i úpadek blahobytu. „Potřebujeme krizi jako lék, potřebujeme nepřítele, který nás mobilizuje. Když jsou všichni se všemi strategičtí partneři, tak je to špatný a demotivující obraz světa.“ Podobně na situaci nahlíží i plukovník Foltýn. I on vidí za nezájmem o bezpečnost současnou situaci, kdy se lidem daří dobře a nevidí tak hrozby, které mohou nastat. 

Robejšek: „Nepřítel musí být věrohodný. Hovořme o zásadní existenciální výzvě. Musí přijít něco, co bude bolet, podívejte se na Charlie Hedbo.“

A kritiku za svůj postoj k obraně sklidily od hostů i evropské vlády. Roman Joch, ředitel Občanského institutu, připomněl, že žijeme v přesvědčení, že svět kolem nás je bezpečný. „Nicméně minimálně dva faktory by nás měly probudit: násilná změna hranic přicházející z východu, z Ruska, a radikální islamismus přicházející z jihu,“ tvrdí Joch. Dostatečné výdaje na bezpečnost - dvě procenta HDP, dává z evropských zemí podle Jocha snad jen Francie a Británie.