Moskva – Také Rusko si připomíná konec války, vzpomíná na padlé nebo na vítězné bitvy. Znovu jsou slyšet slavné písně. Jednou z nich je skladba Svatá válka, která je dodnes populární a při oslavách osvobození opět zazní na vojenských přehlídkách v celém Rusku. Její sílu uznal i sám Winston Churchill, který ji označil za „tajnou hudební zbraň“ sovětské armády.
Ruskem opět zazní „Svatá válka“, podle Churchilla tajná zbraň Sovětů
Skladbu Svatá válka zná snad každý Rus. Vznikla za druhé světové války a říká se, že k Rudé armádě patřila stejně jako tank T-34 nebo samopal PPŠ-41, nejrozšířenější a nejznámější zbraň rudoarmějců v této válce.
Poprvé se text Svaté války objevil v novinách v létě 1941, po napadení Sovětského svazu nacistickým Německem. Svatá válka poté vyprovázela z moskevského nádraží vojáky na frontu a rozhlas ji denně v šest hodin ráno vysílal po celé zemi. Nesměla samozřejmě chybět ani na koncertech, které vojenské soubory pořádaly přímo na frontě. Svatá válka se tak rychle stala známou a dodnes ji mnozí Rusové považují za jednu z největší písní všech dob.
„Posilovala lidi na duchu a armádu vedla k vítězství“
Váleční veteráni jako například Anatolij Kozlov, který se svou jednotkou bojoval u Stalingradu a došel až do Vídně, považují Svatou válku za součást výzbroje. „Posilovala lidi na duchu a armádu vedla k vítězství,“ vzpomíná Kozlov. „Byla tou hlavní vojenskou písní, která nás mobilizovala a vedla k cíli. Měla pro nás velmi velký význam, hned jsme ji přijali,“ popsal další z veteránů Viktor Semjonov.
Uznal to i britský premiér Winston Churchill – poté, co vyslechl na jaltské konferenci v roce 1945 Svatou válku v podání známého ruského souboru Alexandrovci, prohlásil, že sovětská armáda měla tajnou hudební zbraň.
Do podoby Svaté války prý zasáhl i sám komunistický vůdce Josif Stalin. „Stalin Alexandrova po koncertu požádal, aby píseň ještě jednou přepsal, zpomalil a udělal z ní hymnu,“ popsal vnuk autora skladby Jevgenij Alexandrov.
Nejen Svatá válka, ale i další písně z doby války podle expertů výrazně ovlivňovaly život vojáků Rudé armády. Jak říká Natalia Tartakovská z ruského Muzea hudby: „Samozřejmě, že v zemljankách byly slyšet písně a hudba. Dokonce i v těch nejstrašnějších chvílích války.“