Merkelová uctila v Dachau oběti a varovala před antisemitismem

Mnichov/Dachau – Ani dnes není v naší společnosti místo pro antisemitismus, prohlásila dnes na vzpomínkové ceremonii v Dachau Angela Merkelová. V rámci dvanáctiměsíčních oslav ukončení nacistického barbarství je to podle agentur poprvé, co se úřadující německá kancléřka zúčastnila pietní akce v některém z nacistických koncentračních táborů.

Merkelová a další přítomní položili květy u bývalého krematoria tohoto tábora nedaleko Mnichova, který se stal v roce 1933 prvním podobným zařízením vybudovaným nacisty. Bylo sem postupně odvezeno více než 206 000 vězňů, z nichž zde přes 41 000 zahynulo. Američané osvobodili tábor v Dachau 29. dubna 1945, našli zde 30 tisíc přeživších. Památku obětí této „továrny smrti“, která se stala modelem pro všechny pozdější koncentrační tábory, uctil ve středu i americký prezident Barack Obama.

Vzhledem k vysokému věku přeživších šlo o jednu z posledních příležitostí, kdy se kancléřka coby předsedkyně německé vlády a svědci minulých hrůz páchaných nacistickým Německem sešli na tomto pamětním místě. Merkelovou kromě jiných uvítal předseda Ústřední rady Židů v Německu Josef Schuster. Přítomen byl i bavorský zemský premiér Horst Seehofer, který bývalým vězňům tábora slíbil, že na oběti se nikdy nezapomene.

Merkelová vyslovila dojetí nad tím, kolik lidí se pietní vzpomínky zúčastnilo. „Je velké štěstí, že jsou lidé jako vy ochotni se s námi podělit o svůj životní příběh, o nekonečné utrpení, které vám Německo v době nacismu způsobilo,“ reagovala na projevy tří přeživších a amerického válečného veterána. Jejich výpověď podle kancléřky umožňuje především mladým lidem dát si suchá čísla a data do souvislosti s tvářemi, jmény a životními osudy.

Merkelová připomněla více než 200 tisíc lidí, kteří byli v Dachau pronásledováni, trápeni a usmrceni jen proto, že „jinak smýšleli, byli jiného vyznání a jinak žili, než vyžadovala nacistická ideologie – anebo prostě jen proto, že existovali“. Slíbila, že Němci na hrůzy nacistů nikdy nezapomenou, podotkla, že ani dnes nelze zavírat oči před tím, že se synagogy a židovské školy neobejdou mez masivní policejní ochrany a že rabíni jsou napadáni na ulici. Zdůraznila, že pro antisemitismus není ve společnosti místo. Připomněla v této souvislosti také lednové pařížské teroristické útoky.

Deník Süddeutsche Zeitung připomíná, že šlo o první projev úřadujícího šéfa německé vlády na pietní akci v koncentračním táboře Dachau. Před dvěma lety byla Merkelová také první německou kancléřkou, která památník navštívila.

Vzpomínal i český vězeň Vladimír Feierabend

Před Merkelovou vzpomínali na osvobození tábora Jean Samuel z Francie, devadesátiletý Čech Vladimír Feierabend a Abba Naor z Izraele. Akce se zúčastnilo 120 bývalých vězňů ze 20 zemí. Promluvil i americký veterán Alan Lukens, který tábor osvobozoval a později byl velvyslancem USA. Nikdy prý nezapomene, jak je vězni objímali a vytáhli americkou vlajku, kterou měli schovanou. „Když jsme sem tehdy přišli, byl to strašný šok. Ti lidé byli zubožení, nemocní, museli čelit otřesným a brutálním věcem,“ vzpomíná.

Bernard Marks, bývalý vězeň z Dachau:

„Používali často to heslo “prací ke svobodě„, ale spíš měli říkat “práce vás zabije„. Buď vás totiž poslali rovnou do plynové komory, nebo vás chtěli upracovat smrti, protože nám nedávali žádné jídlo.“

Za přeživší promluvil na slavnostním aktu 95letý spisovatel Max Mannheimer, rodák z Nového Jičína na severní Moravě. Ve svém projevu vyjádřil obavy z nového nárůstu rasismu a antisemitismu v Evropě. Před opakováním historie varoval i předseda židovské rady Schuster. Návštěva některého z koncentračních táborů by podle něj měla být povinnou součástí školní výuky. Mladí lidé prý sice nenesou vinu na tom, co se před 70 lety stalo, ale mají odpovědnost za to, aby se nic podobného už nikdy neopakovalo.

Z někdejšího Československa deportovali nacisté do Dachau přibližně 3600 lidí, z nichž asi 1400 v táboře zahynulo. Táborem prošli mimo jiné kardinálové Josef Beran a Štěpán Trochta, malíř a spisovatel Josef Čapek, novinář Ferdinand Peroutka či průmyslník Jindřich Waldes.

Mezinárodní oslavy 70. výročí konce války začaly 27. ledna v koncentračním táboře Osvětim v Polsku, které bylo za druhé světové války obsazené nacistickým Německem.

V Mnichově otevřeli centrum věnující se historii nacismu

V Mnichově ve čtvrtek oficiálně otevřeli dokumentační středisko mapující historii nacismu. Moderní stavba stojí na místě někdejšího Hnědého domu, který byl centrálou Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), a jen několik metrů od někdejší Vůdcovy budovy (Führerbau), kde byla na konci září 1938 podepsána mnichovská dohoda čtyř západních států o rozbití Československa.

Otevření se zúčastnili vedle bavorských politiků také přeživší z koncentračních táborů či američtí vojenští veteráni. Ceremonie se odehrála u příležitosti 70. výročí sebevraždy nacistického vůdce Adolfa Hitlera a 70. výročí osvobození bavorské metropole od nacistického režimu americkou armádou. Pro veřejnost je muzeum otevřeno od pátku a do konce července bude návštěvníkům umožněn bezplatný vstup.

„Jsem přesvědčený, že je to důležitý krok pro Mnichov. Dáváme tím jasně najevo, že se chceme aktivně vypořádat s minulostí města, které bylo hlavním centrem nacistického hnutí,“ vysvětlil mnichovský primátor Dieter Reiter. Středisko se věnuje dějinám nacismu, především pak činnosti NSDAP od založení v Mnichově v roce 1920 až po zákaz v roce 1945. Do čela strany se v roce 1921 postavil Adolf Hitler. V někdejší Vůdcově budově, kde v noci na 30. září 1938 podepsali Hitler, italský vůdce Benito Mussolini, britský premiér Neville Chamberlain a jeho francouzský kolega Édouard Daladier dohodu o postoupení československého pohraničí nacistickému Německu, dnes sídlí mnichovská Vysoká škola hudby a divadla.

Vydáno pod