Moše Arens: Česko musí zůstat své, Západ je jako za Chamberlaina

Současná politika Evropské unie vůči Izraeli a Palestině se nelíbí bývalému vrcholnému izraelskému politikovi Moše Arensovi. V rozhovoru pro Českou televizi ocenil postoj České republiky, česko-izraleské vztahy označil za velmi dobré a věří, že nezeslábnou. Na jejich znovuobnovení v roce 1990 se Moše Arens, tehdy ministr zahraničí, významně podílel. Nejprve v únoru v Praze podepsal protokol o obnovení vztahů, poté hostil Václava Havla při jeho návštěvě Izraele.

Moše Arens: Již Masaryk podporoval vznik Izraele (zdroj: ČT24)

Přestože Izrael vděčil československé pomoci za svůj vznik, záhy po něm vztahy ochladly a po šestidenní válce v roce 1967 se oba státy rozkmotřily. V roce 1990 však vztahy znovu navázaly a Tel Aviv dnes vnímá Česko jako jednoho ze svých nejbližších spojenců v Evropě. „V současnosti je vztah mezi Izraelem a Českou republikou velmi, velmi dobrý,“ zdůraznil Moše Arend, který byl jako ministr zahraničí u obnovení vztahů po průlomové izraelské cestě československého prezidenta Václava Havla do Izraele.

Izraeli Evropa radí příliš, s Moskvou zase hovoří málo

Česká politika vůči Izraeli je podle Arense dlouhodobě spíše opakem toho, čeho se Izraeli dostává z některých dalších zemí Evropské unie. „Pozoruji pokusy některých zemí Evropské unie diktovat něco Izraeli: O tom, jak vyjednávat s Palestinci, že by se měl Izrael stáhnout z hranic roku 1967,“ řekl Moše Arens, podle kterého se západoevropské státy chovají k Izraeli podobně jako k Československu na konci 30. let. „Vzpomínám si, co se stalo v Evropě v roce 1938, kdy Anglie a Francie, pan Chamberlain a pan Daladier, diktovali Československu, že by mělo postoupit Německu území důležitá pro obranu Československa. Historie se sice neopakuje, ale jsou jisté podobnosti, ze kterých bychom se měli poučit. Proto diktovat Izraeli, co by měl dělat, bez ohledu na jeho bezpečnostní zájmy, není moudré,“ srovnal Moše Arens.

Přístup Evropské unie se Moše Arensovi nelíbí ani v případě ukrajinské krize. V článcích, které publikoval, uvedl, že EU měla před svým pokusem o expanzi na východ více mluvit s Moskvou. „Můj osobní názor je, že zde byl prostor pro vyjednávání, prostor porozumění ruským obavám. Možná bylo možné vyhnout se dnešní vážné krizi, kdy se lidé zabíjejí,“ upřesnil nyní. Zdůraznil přitom, že má pochopení, že EU měla zájem rozšířit se dále na východ, ale rozumí také obavám ruského prezidenta Putina, ačkoli podle Arense „možná trochu propadl paranoie“. Rusko totiž s rozpadem SSSR ztratilo pozici supervelmoci, a tu se mu již nepodaří dobýt zpět, míní Moše Arens. Pokud bude mít svět druhou supervelmoc, může to podle něj být jedině Čína.

Evropskou politiku vůči Izraeli kritizoval Arens – který byl izraelským ministrem zahraničí mezi lety 1988 a 1990, ale také byl v 80. a 90. letech ve třech různých vládách ministrem obrany – i v rozhovoru, který v únoru poskytl ČTK. „Doufám, že se česká vláda nedostane příliš pod vliv byrokratů EU z Bruselu, kteří mají zjevně malé pochopení pro potíže Izraele jako jediné demokracie na Blízkém východě,“ uvedl tehdy v reakci na deklaraci české vlády, že chce přistupovat vyváženě k Izraeli a blízkovýchodním muslimským zemím. V rozhovoru pro ČT však Moše Arens poznamenal: „Věřím, že se vztah nezhoršuje. Zdá se, že je velmi dobrý.“

Václav Havel a Moše Arens (uprostřed) na telavivském Ben Gurionově letišti v dubnu 1990
Zdroj: Libor Hajský/ČTK

Po Václavu Havlovi pojmenují Izraelci ulici v Jeruzalémě

Vřelé vztahy, které Československo s Izraelem v roce 1990 navázalo a dodnes přetrvávají, jsou podle Moše Arense významným odkazem Václava Havla a tehdejšího československého ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera. „Bylo cítit velké nadšení, hodně citů a emocí,“ podotkl tehdejší šéf izraelské diplomacie. Podobně vnímá obnovení vztahů mezi oběma zeměmi i izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren. Podle něj chce Izrael připomenout události roku 1990 pojmenováním jedné z jeruzálémských ulic po Václavu Havlovi. „Václav Havel byl konzistentně přítelem izraelského státu a v posledních letech svého života podporoval Stát Izrael. Věřím, že už brzy budu moci oznámit, že jedna z ulic v Jeruzalémě bude pojmenována po Václavu Havlovi. Také na univerzitě v Haifě bude instalována lavička Václava Havla a tímto způsobem bude vzdána úcta tomuto významnému muži,“ uvedl velvyslanec Koren.