Rakouský prezident připomíná: Mnoho Rakušanů „anšlus“ oslavovalo

Vídeň - Rakouský prezident Heinz Fischer dnes zdůraznil, že se nesmí zapomenout na spoluvinu Rakouska na hrůzách nacistické diktatury. Rakousko podle něj nebylo jen obětí nacistického Německa. Mnoho Rakušanů „anšlus“ v roce 1938 oslavovalo, připomněl Fischer při oslavách 70. výročí poválečného obnovení Rakouska. Slavnostního aktu ve Vídni se zúčastnil i německý prezident Joachim Gauck.

Takzvaná druhá rakouská republika, která vznikla v roce 1945, podle Fischera nedostatečně plnila své závazky a odpovědnost vůči pronásledovaným. „Mnoho Rakušanek a Rakušanů bylo nepochybně odpůrci i oběťmi nacistického systému, ale skličující je, jak velkou část tvořili sympatizanti, podporovatelé a také bezohlední pachatelé. K tomu musíme připočíst, že vědomá nevšímavost, nepřemýšlení nebo oportunismus vládnoucímu režimu usnadnily sledování a dosahování jeho cílů,“ citovala Fischera agentura APA.
 
Rakouský prezident své spoluobčany vyzval, aby už v zárodku zapudili jakékoli vzedmutí nálad, které jejich zemi kdysi vehnaly do náruče Adolfa Hitlera. Fischer rovněž vyjádřil lítost nad tím, že po konci 2. světové války Rakousku mnoho let trvalo, než začalo napravovat obrovské množství napáchaných křivd.

Viník, či oběť?

Nacistická minulost země je v Rakousku dodnes citlivým tématem. Oficiální výklad anšlusu od roku 1945 dával přednost tvrzení, že alpská republika byla první obětí německé expanze. Až v 90. letech se sociálnědemokratický kancléř Franz Vranitzky odvážil vyslovit, že „kromě obětí byli mezi Rakušany i viníci“. Před sedmi lety, kdy si Vídeň připomínala 70. výročí anšlusu, zastávala podle agentury OGM třetina dotázaných Rakušanů názor, že jejich země byla obětí, zatímco 48 procent soudilo, že byla spolupachatelem.

Prezidenti Německa a Rakouska Joachim Gauck a Heinz Fischer
Zdroj: Qian Yi/ČTK/ZUMA
  • Také Joachim Gauck se letos opakovaně vyjádřil k vině německého národa za zločiny spáchané v době Třetí říše. „Vzpomínka na holocaust zůstává věcí všech občanů, kteří v Německu žijí. Patří k dějinám této země. Hrůza minulosti je zde blíž a odpovědnost za současnost a budoucnost je tu větší než kdekoli jinde,“ prohlásil v lednu při pietní akci v Osvětimi. Při příležitosti únorového 70. výročí spojeneckého bombardování Drážďan pak zdůraznil, že na minulost je třeba nahlížet tak, „abychom v ní našli odpovědi pro současnost a budoucnost. Hledáme v ní poučení, vzory a metody, abychom pro příště mohli cíleně podporovat dobro a bránit zlu,“ dodal Gauck.

Země prý měla automaticky vracet nebo alespoň nabídnout rakouské občanství lidem vyhnaným nacisty nebo přinuceným k emigraci. „To, že se to nestalo, bylo velké bezpráví, které mnohé velmi bolelo a uznáno bylo až velmi pozdě, v mnohých případech příliš pozdě,“ řekl Fischer.

Nakonec se prý ale Rakousko se svými dějinami vypořádalo. Prezident připomněl například vznik fondu pro oběti národního socialismu nebo odškodňování nuceně nasazených.