Londýn - Přípravek britské společnosti by se mohl stát vůbec první vakcínou proti malárii. Závěrečné kolo testování totiž ukázalo, že látka člověka před touto parazitickou nemocí ochrání až po dobu čtyř let. Informovala o tom agentura Reuters. S očkováním v terénu by se mohlo údajně začít už letos v říjnu. Malárií se ročně nakazí desítky milionů lidí, převážně v afrických zemích.
Průlom: Očkování proti malárii už na podzim
GALERIE
videogallery_527307
Malárie ročně zabije více než 600 tisíc lidí, v subsaharské Africe je to 1300 dětí denně. Přípravek britské společnosti GlaxoSmithKline s názvem RTS by se mohl stát vůbec první vakcínou proti parazitické chorobě přenášené komářím štípnutím.
Malárie se vyskytuje i v Asii a dalších oblastech. „Je to velký průlom. Na očkovací látku proti malárii čekají odborníci desítky let. Malárie je velmi závažné onemocnění, které přináší nesmírné škody nejen na zdraví, ale i v ekonomické oblasti. Pokud by se vakcínou podařilo do určité míry minimalizovat počet nákaz, kterých jsou desítky milionů ročně, tak by to byl určitě velký úspěch,“ podotkla Hana Roháčová, primářka kliniky infekčních nemocí na Bulovce.
Test vakcíny proti Malárii v Keni
Intenzivní výzkum v této oblasti probíhal dlouhodobě. „Parazité mají poměrně rozdílný a složitý životní cyklus. Je jich celá řada. Očkovací látka má navíc mířit jen na vyvolavatele, nemá mít žádné účinky na organismus, takže výroba očkovací látky vůbec není jednoduchá,“ vysvětlila Roháčová.
Účinnost je u malých dětí 50 procent
Nová vakcína není účinná stoprocentně – účinnost nákazy snižuje u dětí od 5 do 17 měsíců o polovinu. U dětí mezi šesti až 12 týdny jsou ale výsledky mnohem horší - riziko se podáním látky sníží jen o 27 procent. Dalším problém je, že mezi 16 tisíci dětmi, které vakcínu dostaly, se častěji vyskytla meningitida.
Podle Roháčové ale nelze u žádné očkovací látky říci, že by měla stoprocentní účinnost. „Otázkou je, jestli je míra účinnosti dostatečná nebo nikoli. Pokud se u malých dětí pohybuje mezi čtvrtinou až polovinou, tak vzhledem k tomu, že malárie je u dětí onemocněním často smrtelným, tak i to určité procento by úspěchem bylo. Otázka je, jak se to bude odrážet v klinické praxi,“ poznamenala primářka.
V těle látka po podání působí asi ještě čtyři roky. Postupem času ale ztrácí na účinnosti. „Dnes umírá na malárii jen asi polovina nakažených, když to porovnáme se stavem před 10 lety. Takže určitě děláme velké pokroky. Investice do managementu, léčby a prevence se vyplácejí,“ míní Martin de Smet, ředitel sekce boje proti malárii z Lékařů bez hranic.
Mapa oblastí s nebezpečím výskytu malárie
Někteří odborníci také varují, že by se na vývoj vakcíny neměly utrácet peníze potřebné na fungující prevenci – třeba na sítě napuštěné insekticidy, rychlé testy nebo antimalarika. „Antimalarických léků máme celou řadu a jejich účinnost je dobrá, ale víme, že parazité se lékům brání – stejně jako u antibiotik. Jsou oblasti s velkou rezistencí, kde se musí volit jiné léky,“ upozornila Roháčová.
I přes určité zklamání považují vědci aplikaci RTS za přínosnou, neboť by mohla zabránit až několika milionům nákaz ročně. V roce 2013 se podle odhadů malárií nakazilo celkem 198 milionů lidí, většinou v subsaharské Africe.
Pokud používání látky schválí Evropská léková agentura (EMA) a následně ji doporučí i Světová zdravotnická organizace (WHO), mohla by se dostat do oběhu už letos v říjnu. I tak se ale podle odborníků stane jen jednou z mnoha zbraní v boji proti malárii.