Brusel - Unie se příliš zaměřuje na ochranu svých hranic místo toho, aby řešila záchranu uprchlíků, kteří nacházejí smrt ve vodách Středozemního moře. Nevládní organizace a někteří politici to vytkli evropským státníkům po mimořádném summitu v Bruselu.
Kritika uprchlického summitu: EU má hlavně zachraňovat
- Co se dohodlo na summitu: 1) Evropská unie ztrojnásobí prostředky pro operace agentury Frontex ve Středozemním moři. Členské státy už slíbily lodě, letadla, odborníky i peníze. 2) Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová má začít připravovat možnou misi, která by měla v budoucnu umožňovat zabavování a ničení lodí používaných pašeráky k převozu migrantů. 3) Ve hře je i pilotní projekt na přesídlení lidí z uprchlických táborů mimo Evropskou unii, aby se o to nemuseli pokoušet na vlastní pěst a riskovat své životy.
Podle dostupných údajů zemřelo od počátku roku ve Středozemním moři už třicetkrát více lidí než ve stejném období předcházejícího roku. „Nestačí zvýšit počet lodí EU na moři, pokud bude dál jejich hlavním cílem především ochrana evropských hranic, a ne snaha zachraňovat lidi, kteří umírají,“ uvedl výkonný ředitel organizace Human Rights Watch Kenneth Roth.
Podobně se vyjádřila také šéfka bruselské kanceláře organizace Amnesty International Iwerna McGowanová. „Pokud nebude změněn mandát Tritonu, tak Triton není řešením, ať dostane prostředků, kolik chce,“ upozornila.
Triton v okolí italských břehů a menší Poseidon u řeckých ostrovů v Egejském moři jsou operací evropské agentury Frontex odpovídající za ochranu vnějších hranic EU. Jako takové nemají primárně za cíl záchranu lidských životů, v praxi se ale lodě na pomoci migrantům v potížích podílejí. Triton od svého spuštění loni v listopadu zachránil 11 400 lidí.
Politikům europarlamentní liberální frakce ALDE, kam patří i poslanci zvolení za hnutí ANO, chybí především změna evropského azylového systému jako takového. „Jsou třeba závazná opatření, která zajistí, že členské státy přispějí k záchranným opatřením a povinným rozmisťovacím programům,“ uvedla švédská europoslankyně Cecilia Wikströmová.
Pomáhat je potřeba přímo v problémových zemích
Podle Jan Mrkvičky z Člověka v tísni je důležité, že se o problémech migrace začíná konečně mluvit. „Podle mě je ale nejdůležitější zaměřit se na řešení problému tam, kde vzniká – pomáhat přímo v zemích, odkud ti lidé utíkají,“ podotkl ředitel humanitární a rozvojové sekce, Člověk v tísni. Většina lidí, kteří prchali z Libye, byli podle něj syrští uprchlíci. „Jsou to lidé z velkého konfliktu, který se nyní odehrává jak v Sýrii, tak v Iráku,“ dodal.
Člověk v tísni doručí v tomto roce jen v Sýrii pomoc v hodnotě čtvrt miliardy korun. Podle Mrkvičky to ale nestačí. „Evropské státy mají prostředky, jak to dělat, a způsob, jak je doručit, existuje,“ upozornil.
GALERIE
videogallery_527193
Evropská komise se v reakci na tragédie u jižních břehů EU rozhodla uspíšit práce na své strategii týkající se problematiky migrace a předložit ji do poloviny května.
SMRT NA MOŘI: Mapa znázorňuje jednotlivé havárie lodí s uprchlíky, ke kterým došlo ve Středozemním moři od ledna 2014. Každý kruh představuje jednu nehodu, jeho velikost odráží počet mrtvých či pohřešovaných. Oranžové kruhy zachycují nehody, u nichž dosud nebyly počty obětí definitivně ověřeny.
Místa ztroskotání uprchlíků ve Středozemním moři