Washington - Z prezidentské lóže ve Fordově divadle se ozval výstřel z pistole. Kulka se zezadu zavrtala do hlavy oběti. Prezident se sesunul z křesla a pachatel se dává na útěk. Abraham Lincoln bojuje o život, ale po několika hodinách umírá. Zemřel ráno 15. dubna 1865 a stal se prvním zavražděným americkým prezidentem v historii.
Abraham Lincoln: Občanské válce nezabránil, přesto ho v USA milují
„Divadlo bylo zcela zaplněné a návštěvníci se dobře bavili děním na pódiu. V průběhu třetího dějství, při krátké pauze kvůli vstupu jednoho z herců, zazněl pronikavý výstřel pistole, který přitáhl pozornost, ale nenapovídal nic vážného, dokud muž utíkající přední částí prezidentské lóže mávající dlouhou dýkou, nezvolal “Sic semper tyrannis„ (tak vždy tyranům). Muž vzápětí skočil z lóže pod pódium, běžel na protější stranu a jeho útěk zmátl diváky ze zadních řad. Poté nasedl na koně a zmizel. Sténání paní Lincolnové odhalilo skutečnost, že prezident byl postřelen. Všichni přítomní povstali a směrem k jevišti mnoho z nich volalo: “Pověste ho, pověste ho!„ Vzrušení bylo nejdivočejší, jaké jen lze popsat…“
Úryvek z originální zprávy agentury AP o vraždě Lincolna (Více v angličtině ZDE)
Američané dnes považují Abrahama Lincolna za jednu z nejdůležitějších osobností své historie. Důvodů, proč je v USA tak významný jeho odkaz, je hned několik. Lincoln vyrůstal v chudém prostředí na periferii tehdejších Spojených států, dostalo se mu minimum formálního vzdělání, nikdy nechodil na univerzitu, a přesto se stal prezidentem. Jakožto vášnivý čtenář čerpal znalosti z knih, vytrénoval se ve skvělého řečníka. Je symbolem člověka, který se vypracuje z ničeho až na samotný vrchol.
GALERIE
Atentát na Abrahama Lincolna autor: ČT24, zdroj: ČT24
Rozdělil a zase spojil americké státy
Abraham Lincoln zřejmě změnil Ameriku jako žádný jiný prezident. Když nastoupil do úřadu, eskalovalo napětí mezi otrokářským zemědělským Jihem a industrializovaným Severem, kde bylo otroctví nelegální. Lincoln viděl zrušení otrokářství jako podmínku k rozvoji Ameriky a byl ochoten se s jižanskými státy, které se od Unie odtrhly a vytvořily Konfederaci, vojensky utkat.
Nakonec díky vítězství dosáhl emancipace Afroameričanů i sjednocení Spojených států amerických. Jeho postoj k otázce otroctví se ale formoval postupně, ne vždy trval na jeho zrušení. Na prvním místě pro něj bylo zachování Unie a právě otroctví ji rozdělovalo nejen morálně, ale i co se týče rozvoje hospodářství. Podle Lincolna bylo nejlepším řešením otroctví zrušit a nešířit ho dál na nová území s tím, jak postupovala kolonizace západu.
Projev Baracka Obamy u Lincolnova památníku
V době, kdy zuřila občanská válka, pronesl v Gettysburgu jeden z nejslavnějších projevů. Na místě, kde spočinuli Američané padlí v nedávné bitvě, připomenul myšlenkové základy, na kterých Spojené státy vznikly: „Zbývá před námi veliký úkol. Nesmíme připustit, aby zemřeli nadarmo. Tento národ se s boží pomocí stane kolébkou svobody a vláda lidu a pro lidi nezahyne na tomto světě.“ Tato slova se stala legendárními a připomínaly je další americké osobnosti jako Martin L. King nebo John F. Kennedy.
KVÍZ: Svou znalost jednoho z nejslavnějších státníků USA si otestujte ZDE
Sám obětí války
Válka Severu proti Jihu se ale stala osudným i prezidentovi. Při divadelním představení ho zastřelil fanatický sympatizant Jihu, který se nemohl smířit s výsledkem války. Kvůli násilné smrti v okamžiku vítězství se kolem Lincolna vytvořila aura mučedníka a jeho posmrtná sláva přehlušila kritické názory na jeho osobu. Z některých Lincolnových vyjádření se dá vyčíst spíše jeho pragmatismus. „Můj nejdůležitější úkol v této snaze je zachránit Unii, nikoli zachránit nebo zničit otroctví. Pokud bych dokázal zachránit Unii, aniž bych osvobodil jediného otroka, udělal bych to… To, co dělám ohledně otroctví a barevné rasy, dělám proto, že věřím, že to pomůže zachránit Unii; a čeho se zdržuji, toho se zdržuji proto, že nevěřím, že to pomůže zachránit Unii,“ napsal prezident Lincoln v dopise editorovi New York Tribune Horaci Greelymu v roce 1862.
Válka Severu proti Jihu
Lincolnovým cílem byla především záchrana Spojených států, a to i za cenu občanské války. V Americe je ale oslavován jako osvoboditel, především díky dokumentu známému jako Prohlášení emancipace, kterým od roku 1863 osvobodil černé otroky na územích dobytých Unií. Na druhou stranu je nutné dodat, že zákon umožnil osvobozeným Afroameričanům hlásit se do unionistické armády a ti skutečně výrazně navýšili její počty a pomohli tak k porážce Konfederace.
Schválení 13. dodatku Ústavy Spojených států, který definitivně zrušil otroctví, se už Abraham Lincoln nedožil. Ve skutečnosti ale trvalo dalších sto let, než Afroameričané v USA dosáhli plného zrovnoprávnění.