Chtějí vlastními silami čelit tragédii, které nedokáže zabránit celá sjednocená Evropa. Skupina dobrovolníků z Německa se rozhodla za vlastní prostředky koupit loď. Má zachraňovat utečence, kteří se po statisících snaží dostat na starý kontinent přes Středozemní moře. Jen loni jich riskantní cestu nepřežilo asi 3 a půl tisíce.
Chtějí pomáhat uprchlíkům na vlastní pěst - i vlastní lodi
Někdo chce jít za svým snem, někdo zase pomoci splnit sen stovkám jiných. Otec tří dětí Harald Höppner se rozhodl pro druhou možnost, což ho stálo téměř 1,5 milionu korun. Prakticky všechny našetřené peníze z podnikání dal za nákup a opravu staletého rybářského člunu z Hamburku.
Při svém rozhodnutí měl v hlavě smutnou statistiku - jen za minulý rok zemřelo 3500 lidí, kteří se podobně jako další statisíce snažili dostat do Evropy přes Středozemní moře. Höppner sám nikdy na širém moři neplul. Bývalý občan NDR ale tvrdí, že lidé zpoza železné opony musí s utečenci cítit. „Seděli jsme s kamarády v kuchyni a přemýšleli, co udělat proti té strašlivé nespravedlnosti, proti masovému umírání,“ vysvětluje Höppner.
Podle členů projektu Sea Watch budou brázdit vody mezi Afrikou a Evropou, přičemž při spatření nesnází mohou přivolat pomoc. Připravují se navíc na to, že velmi pravděpodobně budou i oni sami zachraňovat. Na palubě tak budou míc zhruba 600 nafukovacích vest, tzv. záchranných ostrovů.
Námořníci začínají pomáhat uprchlíkům na vlastní pěst (zdroj: ČT24)
Podobnou zkušenost už má za sebou Francouz Phillipe Martinez. Loni v srpnu za tři týdny zachránil se svou lodí skoro 2000 uprchlíků před jistou smrtí. Vadí mu, že podobné úsilí nevidí u evropských států – a zejména Francie. „Francouzské námořnictvo nikde. Přitom je největší ve Středomoří, to je potřeba si uvědomit. Byli tady, když chtěli vyřídit Kaddáfího a vzít mu ropná pole, ale když je potřeba zachraňovat běžence, tak není nikde nikdo. Je to ostuda,“ dodává zkušený kapitán.
Slova uznání má jenom pro italské námořnictvo, které na pokraji vyčerpání a s omezenými prostředky vysílá záchranné týmy prakticky nepřetržitě. I Itálie navíc svou pomoc rázně omezuje. Na podzim ukončila operaci Mare Nostrum, při které zachránila na širém moři přes 140 tisíc lidí. Celá akce ale vyšla na 9 milionů dolarů měsíčně, což se zdá italským poslancům příliš.
Lidí jako Martinez nebo Höppner ale přibývá. Druhý jmenovaný musel dokonce načas odstavit své webové stránky - dobrovolníků pro záchrannou operaci ve Středomoří se prý hlásilo příliš mnoho.
GALERIE
Imigranti u Lampedusy
Právě Itálie představuje mezi jižními státy zemi, která musí migrantské vlně čelit nejvýrazněji. Poslední relevantní statistiky z roku 2013 uvádějí, že na její území v průběhu dvanácti měsíců vstoupilo bezmála 43 tisíc běženců, zatímco do Španělska jen tři tisíce. V italských vodách se totiž sbíhá hned několik tras, kudy blízkovýchodní a afričtí uprchlíci migrují. Jižní cesta z Tuniska a Libye vede na ostrovy Lampedusa (vzdálený cca 140 km od tuniských břehů) a Sicílie, východní cesta využívá jako tranzitní země Turecko a následný trajekt z Řecka.
Uprchlické trasy po moři:
- ze západní Afriky (Senegal, Mauritánie, Západní Sahara) a z Maroka na španělské Kanárské ostrovy
- z Maroka do španělských enkláv Ceuta a Melila a do jižního Španělska
- z Tuniska a Libye na Maltu, Sicílii a Lampedusu
- z Turecka na řecké ostrovy a pevninu
Uprchlické trasy po souši:
- z Blízkého východu (Sýrie) přes Turecko a Balkánský poloostrov
- z Afghánistánu přes střední Asii, Ukrajinu či Bělorusko
Počty migrantů v roce 2013
- Řecko: 11 447 (z Turecka)
- Itálie: 42 925 (ze severní Afriky, Řecka a Turecka)
- Malta: 2008 (ze severní Afriky)
- Španělsko: 3235 (ze severní a západní Afriky)
Zdroj: UNHCR