Evropská unie už před březnovou tragédií letounu německé společnosti Germanwings dlouhodobě kárala Německo kvůli nedostatkům v kontrole bezpečnosti letecké dopravy. S informací přišel list The Wall Street Journal. Zatím ale podle redakce není jasné, zda zjištěné potíže patřily k faktorům, jež vedly i k neštěstí, které podle dosavadního vyšetřování zapříčinil kopilot s psychickými problémy, který s letounem záměrně narazil do horského masivu.
EU prý upozorňovala, že Německu chybí lidé na kontrolu letounů i personálu
Evropská unie měla dlouhodobě upozorňovat Německo na potíže ohledně dostatku personálu na zajištění bezpečnosti v letectví. „Úředníci EU poukázali na to, že německé orgány kontroly bezpečnosti leteckého provozu trpí chronickým nedostatkem pracovníků, což by mohlo ohrozit schopnost kontroly letounů a posádek, včetně lékařských prověrek,“ napsal list The Wall Street Journal s odvoláním na dvě osoby obeznámené s touto záležitostí. Představitelé Evropské unie tak měli už roky vyjadřovat obavy nad laxností německé kontroly leteckých společností. Loni v listopadu pak prý Berlín oficiálně vyzvali k nápravě dlouhotrvajících problémů.
Novou debatu o bezpečnostních opatřeních vyvolala havárie letounu Airbus A320 z 24. března při letu z Barcelony do Düsseldorfu. Zahynulo na jeho palubě všech 150 lidí. Dosavadní vyšetřování ukazuje, že se strojem záměrně narazil do horského masivu ve francouzských Alpách druhý pilot Andreas Lubitz. Státní zastupitelství v Düsseldorfu začátkem týdne oznámilo, že u Lubitze byly několik let před nastoupením kariéry profesionálního pilota zjištěny sebevražedné sklony. Mladík byl proto v péči psychoterapeutů. Vyšetřovatelé získali jeho zdravotní dokumentaci, zatím ale neobjevili nic, co by ukazovalo na motiv Lubitzova činu. Při svém výcviku ale údajně informoval německou leteckou společnost Lufthansa, k níž patří i Germanwings, o těžké depresi, z níž se ale měl dostat. Podle mluvčí nemocnice v Düsseldorfu Lubitz před několika týdny vyhledal i místní lékaře kvůli „vyjasnění diagnózy“. V období od počátku února do 10. března prý lékaře univerzitní kliniky navštívil přinejmenším třikrát.
Zdravotní kontroly nemusí problém odhalit, když nejdou do hloubky
Francouzský vyšetřovací úřad BEA tento týden uvedl, že se bude zabývat mimo jiné i možnými systematickými nedostatky, včetně těch, jež se mohly týkat psychologické kontroly posádky. Ani dostatek lidí na zdravotní kontroly leteckého personálu ale nemusí pomoci, pokud nebudou správně nastaveny. Aerolinky i úřady ubezpečují, že se snaží psychickým problémům svých pilotů co možná nejúčinněji předcházet. Američtí piloti musejí nejméně jednou za rok procházet psychologickými testy. Jak ale upozornil autor studie Alpo Vuorio, mají testy podobu dotazníku s odpověďmi ano – ne, které pilot zaškrtává. Odpovídá tak například na otázku, zda se někdy pokusil o sebevraždu. „Říkáte ano nebo ne, ale je na vás, co řeknete,“ řekl Alpo Vuorio listu Time.
ČSA i Travel Service piloty testují pouze při nástupu do služby, případně při přechodu z funkce kopilota na kapitána. Klinická psycholožka Zuzana Spurná navíc upozornila, že testy psychické kondice pilotů mívají na starost psychologové, kteří se nespecializují na psychopatologii, tedy odhalování poruch. „Psychologické testy dělá psycholog, který se orientuje na dopravní psychologii. To znamená, že sleduje reakční časy, schopnost rozeznávat barvy, schopnost se orientovat v prostoru a podobně. Psychopatologie tak v rámci těchto testů není vůbec zachycena,“ shrnula Zuzana Spurná.