Bratislava - Rusko má podle slovenského prezidenta Andreje Kisky odpovědnost za stabilizaci situace na východě Ukrajiny, kterou poznamenal ozbrojený konfliktu mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládními silami. Kiska to prohlásil po dnešní schůzce s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který přijel na návštěvu Slovenska. Lavrov se setkal i s premiérem Robertem Ficem, s nímž uctil památku padlých sovětských vojáků u památníku Slavín.
Lavrov na návštěvě Slovenska, Kiska připomněl odpovědnost Ruska
GALERIE
videogallery_522036
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov je na oficiální návštěvě Slovenska, které si dnes připomíná sedmdesát let od osvobození Bratislavy Rudou armádou. Setkal se s prezidentem Andrejem Kiskou i premiérem Robertem Ficem. S premiérem a dalšími ministry pak u památníku Slavín uctil památku sovětských vojáků padlých za druhé světové války. „Naším cílem je, aby se události druhé světové války už nikdy neopakovaly a aby Organizace spojených národů byla centrem zajištění bezpečnosti ve světě, aby se nikdo nesnažil dominovat ve světě a podřizovat jiné své vůli,“ uvedl Lavrov.
GALERIE
Sergej Lavrov pokládá věnec u památníku Slavín
Při setkání s Kiskou se bavili i o aktuální situaci na Ukrajině. „Vyjadřuji naději, že zbraně v tomto konfliktu už definitivně nahradí dialog a dodržování dohod, že cizí vojáci, kteří byli a jsou na Ukrajině bez jejího souhlasu, odejdou a že Ukrajina jako suverénní stát bude moci kontrolovat svou hranici. Vedení Ruské federace má nejen možnosti, ale i podstatný díl odpovědnosti za to, zda bude tento proces úspěšný,“ řekl slovenský prezident Andrej Kiska poté, co se s Lavrovem setkal. Podle politologa Grigorije Mesežnikova tak muselo být pro Lavrova toto setkání „studenou sprchou“.
Kiska také odsoudil anexi Krymu Ruskem. „Způsob, jakým byl v březnu minulého roku zabrán Krym a připojený k Ruské federaci, považuji za vážnou destabilizaci poválečného uspořádání a porušení principů mezinárodního práva,“ uvedl slovenský prezident. Dodal, že šlo také o porušení ruského závazku z 1994, kdy se Ukrajina zavázala vzdát se jaderných zbraní a Rusko, Spojené státy a Británie podle něj slíbily respektovat neměnnost ukrajinských hranic.
Tataři na Krymu
V souvislosti s anexí Krymu se mluví o útlaku a omezování práv Tatarů, kteří jsou na poloostrově v menšině. Sergej Lavrov to dnes odmítl. „Krymští Tataři jsou zastoupeni ve všech orgánech moci krymské republiky. Mají plné právo mluvit, žít a učit děti v rodné řeči. Byly vyčleněny zvláštní prostředky na podporu kultury, života a činnosti krymských Tatarů,“ řekl Lavrov v Bratislavě. Přesto má docházet k ústrkům ruské policie a krymských správních orgánů. Také bylo zastaveno vysílání jediného televizního kanálu určeného pro tamní Tatary pod názvem ATR. Skončila i tisková agentura nebo listy jako Avdet a Yildiz. Lavrov naznačil, že za potížemi krymskotatarských medií má stát spíše nedodržení zákonů než svévolné rozhodování úřadů. Proti postihu krymskotatarských médií protestovalo Turecko, které je tradičním ochráncem krymských Tatarů.
Po společné schůzce Lavrova a Kisky se před novináři neukázali. U prezidentského paláce v centru Bratislavy se přitom shromáždila i hrstka aktivistů, mezi nimi i opoziční poslanec Peter Osuský, kteří drželi v rukou ukrajinské vlajky. „My jsme sem přišli demonstrovat, abychom ukázali reprezentantovi imperiální a agresivní ruské zahraniční politiky, že se nebudeme hrbit,“ prohlásil Osuský.
Čtetě více o Sergeji Lavrovovi.
„Slovensko-ruské vztahy jsou relativně bezproblémové,“ poznamenal reportér slovenského Denníku N Miroslav Kern, který uvedl, že se ale očekával ostřejší postoj slovenského prezidenta vůči vztahu Ruska k Ukrajině a Krymu. Na téma zahraniční politiky ale přišla řeč i při schůzce Lavrova s šéfem slovenské diplomacie Miroslavem Lajčákem. Podle něj je potřebné uskutečnit konkrétní kroky pro řešení situace na Ukrajině a nikoliv používat „silácké řeči a laciná gesta“. Rusko označil za globálního hráče, bez jehož účastni není možné najít udržitelné řešení problémů na Ukrajině, jakož i všech globálních problémů. „Máme zájem na tom, aby Rusko bylo součástí všech řešení a problémů, s nimiž je náš svět konfrontován,“ řekl Lajčák, který podporuje dialog všech zúčastněných stran.
Dva názory slovenské politiky
„Slovensko úzkostlivě dodržuje režim sankcí zavedených Evropskou unií. Pokud jde o hodnocení situace, tak prezident Andrej Kiska a premiér Robert Fico prezentují rozdílné názory. Robert Fico se přiklání spíš na stranu těch, kteří tvrdí, že sankce nejsou příliš produktivní a přimlouvá se za jejich uvolnění. Na druhé straně Andrej Kiska trvá na tom, aby se tento režim dodržoval,“ uvedl politolog z Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.
Na Slovensko Lavrova pozval ministr zahraničí Miroslav Lajčák už v prosinci 2012, vzhledem k situaci na Ukrajině se tak s Lavrovem setkal Kiska jenom formálně. Lavrov se pak sešel s premiérem Ficem, i pietní vzpomínka ve společnosti Lavrova byla bez osoby prezidenta. Prezidentská kancelář to vysvětlila tím, že hlava státu na akci nedostala pozvánku. Kiska tak na Slavín dorazil dřív. Na místě byli podle Denníku N lidé, kteří protestovali proti NATO. Během příjezdu Lavrova a Fica se pak ozýval potlesk a také pokřiky „Rossija“ (Rusko).